Těžko bychom hledali podivuhodnější rostlinu, než je mucholapka podivná. Nejen, že si přilepšuje lovem hmyzu, ale tomuto stylu života je ze všech masožravých rostlin přizpůsobená asi nejlépe. Její nášlapné pasti schopné ve zlomku sekundy přiklapnout nic netušící hmyz přitahují lidskou pozornost dnes, stejně jako kdysi.

Nedostatek vody trápí lidi napříč zeměkoulí, pomoct by ale mohla technologie původem z Chile. V tamní poušti Atacama vědci sbírají vodu z mlhy. 

Po "pádu dinosarů" přišli na scénu prakticky ze dne na den savci. Jak je možné, že přežili katastrofu, která dinosaury vyhubila? Klíč k této hádance možná ukrývají ježury. 

Odkud pochází věrný, čtyřnohý přítel člověka? Na to se vědci už dlouho snaží najít jednoznačnou odpověď. Pomoct by s tím mohl unikátní objev ostatků prehistorických psů na Sibiři. Odborníci nyní zjišťují, zda byli ochočení.

Populace žab, ale i ocasatých obojživelníků, zažily v posledních letech prudký pokles. Oproti jiným případům vymírajících druhů ale v tomto případě můžeme identifikovat jeden klíčový faktor ovlivňující jejich úbytek – chytridomykózy obojživelníků. Některé oblasti na světě byly těmito nebezpečnými houbovými onemocněními zasaženy méně, jiné hůř. 

Opeřenci nemají lehký život. Když už se jim podaří najít vhodného partnera či partnerku a úspěšně zahnízdit, pořád je tu riziko, že jejich vajíčka nebo mláďata v nestřežené chvilce sežere nějaký nenasytný stromový predátor. V tomto oboru vynikají zejména drobní savci, se kterými ptáci vedou neustálý evoluční souboj. Jen kdyby se jich tak šlo úplně zbavit…