Články s tagem: příroda

Když uvažujeme o evoluci, často si představujeme pozvolnou změnu jedné linie organismů v jiný, přizpůsobivější druh. S naší zkušeností není v rozporu ani představa, že se od jednoho druhu odštěpí část populace, která se přizpůsobí podmínkám na jiném místě a vytvoří tak úplně nový dceřiný druh. Vzácněji se mohou někteří jedinci v populaci specializovat na využití určitého zdroje, zatímco zbylí stále využívají zdroj původní. Pokud se mezi sebou příslušníci těchto dvou skupin nepáří, může, podobně jako v předchozím případě, dojít až k rozdělení na dva odlišné druhy. 

Příroda je nelítostivá, ale krásně jednoduchá. Pokud si chce sameček naklonit samičku, bude ho to něco stát. Samečci některých druhů se musí obětovat, aby se mohli spářet, jiní zase musí samičkám přinést za oběť někoho jiného. Hodně neobvyklý dárek ale nosí svým samičkám cvrčci – kvůli páření přitom nemusí zabít ani sebe ani někoho jiného. Čím si tedy nakloní samičky? 

Ornitolog Christopher Filardi z newyorského Národního muzea přírodních věd dvacet let pátral po možná už vyhynulém ledňáčkovi vousatému. Když se mu ho konečně podařilo na Šalamounových ostrovech najít, vyfotil jo a následně usmrtil. Přestože postupoval podle "v zájmu vědy", vyprovokoval jeho čin vlnu kritiky. 

Každé malé dítě ví, že hadi nemají nohy. Jako skoro všechna "zaručená" tvrzení v biologii má ale i tohle pár výjimek. U hadů ze starobylé čeledi hroznýšovitých můžeme v zadní části těla nalézt malé drápky, poslední zbytky zakrnělých končetin. Ve zbylých čeledích se ale žádné takové struktury nevyskytují a na první pohled by nikdo nečekal, že se mezi jejich geny objeví nějaké úzce spojené s tvorbou předních či zadních nohou.

Když se řekne Černobyl, většině čtenářů asi vytane na mysli dějiště největší jaderné katastrofy v dějinách. Příští rok tomu bude už neuvěřitelných 30 let od osudového dubnového dne, kdy se v důsledku série lidských chyb a konstrukčních nedokonalostí vymkla kontrole jaderná reakce v místním reaktoru a způsobila explozi. 

Když se řekne žralok, většina lidí si představí torpédovitého zabijáka s obří zubatou tlamou jako vystřiženého z legendárního bijáku Čelisti. Jenže na světě existuje mnoho různých druhů žraloků rozmanitého vzhledu. Pověst nelítostných zabijáků, která žraloky neprávem obklopuje, se podepsala na tom, že jejich počet v posledních desetiletích výrazně klesl a ekologové bijí na poplach. Bez ochrany hrozí tvorům, které představují mistrovské dílo evoluce, úplné vyhynutí.