Pochází pes z Asie? Nové analýzy ukazují na podhůří Himaláje

- Příroda autor: Jan Toman

Úsloví, že pes je nejlepším přítelem člověka, má v sobě více pravdy, než by se mohlo na první pohled zdát. Předek psa – vlk – byl totiž prvním druhem, který si kdy člověk ochočil. To je ovšem jediná věc, kterou můžeme o domestikaci vlka prohlásit s jistotou.

Podle populačně genetické analýzy byli první psi ochočení v podhůří Himaláje

Podle populačně genetické analýzy byli první psi ochočení v podhůří Himaláje,zdroj: ThinkStock

Původ psů je komplikovaný. Analýzy mitochondriální DNA děděné jen po matce a chromozomu Y děděného po otci naznačují, že by "rodištěm" psa mohla být jižní Čína. Tamní psi totiž oplývají největší genetickou variabilitou.

Jiné genetické analýzy ovšem ukazují spíše na střední východ, protože místní vlci sdílejí se psy nejvíce genetických podobností.

Kapitolou samou pro sebe jsou analýzy DNA nalezené v zachovalých kostech dávných psů a vlků, které ukazují nejčastěji na evropský původ psa. Tomu nasvědčují i fyzické znaky na těchto archeologických nálezech. Vyloučit ovšem nelze ani severní Sibiř.

Genetické studie navíc komplikuje ne zrovna vzácné křížení psů s vlky v konkrétních oblastech, a aby toho nebylo málo, ukazuje se, že předkem psů zřejmě nebyl žádný z dnešních poddruhů vlka – s vlky totiž pouze sdílejí od obou druhů odlišitelného společného předka.

S datováním je to ještě složitější – člověk si psa téměř jistě neochočil později než před 15 tisíci lety, ale mohlo to klidně být až před 40 tisíci lety.

O rozmotání složitého klubka protichůdných indicií se v poslední době pokusil i velký mezinárodní tým biologů a archeologů. Na rozdíl od svých předchůdců však tentokrát výzkumníci prostudovali všechny části genomu a zaměřili se hlavně na ferální populace, "pouliční směsku" polodivokých psů z nejrůznějších částí světa.

Na rozdíl od zhruba čtyř stovek v naprosté většině evropských čistokrevných plemen, které byly cíleně vyšlechtěné v posledních několika stech letech, si totiž tito pouliční psi uchovávají daleko více genetických indicií o charakteru svého divokého předka.

Na vzorku více než pěti tisíc psů pocházejících ze všech zeměpisných oblastí se ukázaly zajímavé souvislosti.

Genetické znaky například jasně ukázaly expanzi Evropanů – včetně evropských psů – do Severní a Jižní Ameriky nebo pacifické oblasti. Afričtí psi naopak vykazují spíše smíšený původ vystopovatelný k místním liniím i evropským předkům a naši eurasijští souputníci, stejně jako třeba populace z Indie, Vietnamu nebo Egypta, nesou jasné regionální rysy.

Co je ovšem nejdůležitější, velké množství informací o charakteristických genetických rysech celých populací psů z různých oblastí umožnilo podniknout detektivní pátrání po jejich "rodišti". Podle populačně genetických znaků je jím oblast střední Asie rozkládající se zhruba mezi Afganistánem, Mongolskem a Nepálem.

Vzhledem k častým přesunům psích populací vázaných na konkrétní lidské kultury, jejich zvětšování a zmenšování a míšení s místními psími a vlčími populacemi ovšem nelze vyloučit, že k ochočení vlka došlo dříve v jiné oblasti.

Genetické stopy ale byly později nenávratně smazány. Stále tak máme naději, že k domestikaci vlka došlo třeba právě u nás, na Moravě, jak naznačují některé archeologické důkazy.

Zdroj: LM Shannon, RH Boyko, M Castelhano, E Corey, JJ Hayward, C McLean et al. (2015): Genetic structure in village dogs reveals a Central Asian domestication origin. Proceedings of the National Academy of Sciences, Early Edition.

Tagy: psi domácí zvířata zvířata a příroda

Zdroje: Vlastní