Miláček berlínské zoo, lední medvěd Knut, kterého po narození matka odmítla a do dospělosti ho vypiplal ošetřovatel, v roce 2011 zemřel na vzácnou autoimunitní chorobu. Lékařům trvalo čtyři roky, než přesnou příčinu jeho mozkového záchvatu odhalili. Měli totiž za to, že se nemoc vyskytuje jen mezi lidmi. Knut je tak prvním zvířetem, u něhož ji diagnostikovali.

Představte si, že byste měřili 1,7 metru a váš jazyk byl dlouhý dva a půl metru. A právě takhle je na tom maličký nektarový netopýr Anoura fistulata, který byl objeven v Ekvádoru teprve před 10 lety. Jazyk má jeden a půlkrát delší než jeho tělo, takže si mezi savci připsal primát jako "ten s nejdelším jazykem v poměru k tělu". Mezi všemi zvířaty ale obsadil až druhé místo, stále vyhrává chameleon.

Lidé v západních společnostech předpokládají, že romantický polibek je něco samozřejmého. Že to je univerzální typ chování, který je vlastní všem lidem na Zemi. Nové výzkumy ale ukazují, že v méně než polovině kultur je polibek samozřejmostí. Velmi vzácný je naopak v živočišné říši. 

Katastrofa, která zahubila dinosaury a dala zrod éře savců, byla proti němu ještě relativně mírnou událostí. Řeč je o velkém permském vymírání, které před 250 miliony let zabilo většinu tehdejších druhů – téměř 95 procent všech mořských druhů dochovaných ve fosilním záznamu a bezmála tři čtvrtiny druhů suchozemských obratlovců. Sled příčin je zatím nejistý. Ve hře je sopečná činnost, změna klimatu i možný dopad komety či meteoritu.

Vyšetřovatelé z jihoafrické provincie Mpumalanga sousedící s Krugerovým národním parkem se mohou pochlubit stoprocentní objasnitelností vražd. Používají k tomu nejmodernější techniku a pro jejich práci je důležité hlavně řádné ohledání ostatků hlavně a sběr důkazů, zejména pak DNA. Nepátrají však po vrazích lidských obětí, ale po pytlácích, kteří zabíjejí nosorožce. Počet zabitých nosorožců v JAR totiž každoročně výrazně roste a vyšetřování si tak žádá postupy obdobné jako u lidských vražd.

Lidstvo už od svých skromných počátků ovlivňuje všechna prostředí, do kterých vkročí. Jedním z důsledků této činnosti je, že přímo i nepřímo usměrňuje selekční tlaky působící na místní organismy. Ať už cíleně, jako například při šlechtění, nebo zcela neúmyslně tak usměrňuje jejich evoluci. Třeba intenzivní lov slonů pro kly má za následek jejich zmenšování a přibývání jedinců postrádajících kly úplně. Podobně vytváří nadměrný rybolov tlak na zmenšování těl lovných druhů a urychlení jejich vývoje.