Články s tagem: příroda

Příroda

Vymírání hmyzu není zřejmě tak vážné, jak hrozila nedávná studie

Máme se do konce století rozloučit s hmyzem? Právě před tím varovala v únoru nová metastudie, tedy práce, která analyzovala desítky jiných prací ve snaze najít obecný trend. Hmyzí apokalypsa, která měla hrozit k roku 2100, se však možná odkládá. Hned několik protireakcí totiž v původní metastudii našlo sérii pochybení. Paradoxem kontroverzního výzkumu je skutečnost, že v kauze kolem apokalyptického tvrzení zapadla její nejzajímavější zjištění.
Magazín

Vlčí výsadkáři mají zastavit losí hrozbu

Zatímco u nás postupný nárůst vlků žijících ve volné přírodě dělá řadě Čechů vrásky, na severu USA řeší přesně opačný problém spojený s úbytkem šelem a naopak s přemnožením jejich přirozené kořisti, losů. Vznikl proto projekt, který má situaci vyřešit. Nové vlky sem dovážejí letecky.
Příroda

Počet ryb v mořích se dlouhodobě snižuje i vlivem teplot, upozorňuje nová studie

Konzumace ryb je obecně doporučována jako zdravější alternativa jiných masných produktů, a je to znát i na spotřebě. OSN odhaduje, že průměrně člověk na Zemi dnes ročně sní přes 20 kilogramů ryb. Jde o rekordní cifru, zvláště zohledníme-li stoupající lidskou populaci. Pokud však bude nadměrný rybolov ruku v ruce se zvyšováním oceánských teplot pokračovat dále, nemusí tomu být napořád. Populace ryb by totiž dlouhodobě mohla poptávce přestat dostačovat. Tvrdí to nová studie z UC Santa Barbara.
Příroda

Jak vypadali první klokani?

Těžko bychom hledali ikoničtější symbol Austrálie, než jsou klokani. Exotičtí zástupci vačnatců se rozrůznili v mnoho druhů, obsadili celý kontinent a vyvinuli si vlastní způsob pohybu. Kdy se ale vlastně skákání s využitím svalnatých zadních nohou a silného ocasu objevilo? Poskakovali už první "praklokani", nebo se jedná o pozdější evoluční vynález?
Příroda

Dokonalí už 385 milionů let. Vědci si posvítili na ranou evoluci žraloků

Na dnešní Zemi bychom těžko hledali dokonalejší predátory, než jsou nádherně smrtící žraloci. Proudnicově tvarované tělo, skvělý čich, schopnost vnímat elektrické signály, ostré, neustále dorůstající zuby. Není divu, že se ze žraloků s přispěním filmů jako Čelisti stali jedni z nejobávanějších dravců. A to i přesto, že se přirozené prostředí těchto paryb s tím naším takřka míjí, většina žraloků neloví kořist lidské velikosti a těm zbylým lidé nechutnají. Jak se ale tito "králové moří" vyvinuli z dřívějších rybovitých obratlovců? Odpověď na tuto otázku nedávno poodhalil výzkum amerických a britských paleobiologů.
Příroda

Pod Grónským ledovcem se objevil druhý kráter po dopadu asteroidu

Vědci z agentury NASA objevili pod grónským ledovým příkrovem další potenciální kráter po dopadu asteroidu. Nový útvar se navíc nachází jen 183 kilometrů od kráteru jiného, který byl objeven teprve před několika málo měsíci. Zvyšuje se tak možnost, že Grónsko bylo teprve nedávno svědkem masivní srážky Země s několika kosmickými fragmenty, které mohly napomoct prodloužení poslední doby ledové.
Příroda

Čína naklonovala makaky. Mohli by snížit pokusy na zvířatech

Jen dva měsíce po čínském oznámení prvních geneticky modifikovaných novorozeňat nyní přišli vědci z Říše středu s další novinkou. Podařilo se jim totiž úspěšně naklonovat pětici makaků z jediného geneticky upraveného primáta. Blíží se planeta opic? Spíše naopak - čínský vynález totiž slibuje svět s výrazně menším počtem pokusů na zvířatech.
Příroda

Větší než dinosauři. Seznamte se s lisowiciemi, slony triasu

Když by se na vás koncem triasu řítila třímetrová bestie s vizáží rozzuřeného nosorožce, nejspíše byste ji (tedy, pokud byste zrovna nebrali nohy na ramena) tipovali na dinosaura. Podle nejnovějších objevů ale mohlo jít o docela jiného tvora. Navzdory zažitým představám vás totiž do země nemusel zadupávat tvor z evoluční linie zahrnující dinosaury a ptáky, ale jeden z našich evolučních "bratranců" – savcovitý plaz rodu Lisowicia.