Články s tagem: příroda

Příroda

Zvoní žabám hrana? Podle studie mohou nákazy vést k vymření celých druhů

Může patogen nebo parazit vyhubit svůj hostitelský druh? Podle pouček evoluční parazitologie ne – pokud ovšem nesplní celou řadu podmínek. Ty naneštěstí do puntíku realizují houby rodu Batrachochytrium, které v posledních desetiletích zatápí světovým obojživelníkům. Biologové už nějakou dobu tuší, že chytridiomykózy představují pro naše vzdálené příbuzné vážný problém. Teprve poslední studie však ukázala bojiště mezi houbami a jejich hostiteli v plné nahotě. Batrachochytrium od 70. let 20. století zasáhlo nejméně 500 druhů obojživelníků, přičemž kolem 90 nevratně vyhubilo. Kdo přijde na řadu příště?
Příroda

Gorily podle nového výzkumu truchlí pro své zesnulé

Truchlení za mrtvé je jedna z věcí, která podle všeobecného povědomí odděluje člověka od zvířat. Mimo jiné totiž předpokládá uvědomění významu smrti i emoce spojené s doceňováním jedince jako člena sociální skupiny. Kupí se však stále větší porce důkazů, že člověk rozhodně není jediný tvor, který oplakává zesnulé. Po slonech a šimpanzech nyní řady truchlících rozšířily zřejmě i gorily.
Magazín

Neobyčejný příběh ženy, která změnila pohled na šimpanze

Jane Goodallová se zvířaty spojila celý svůj život. Zkoumání šimpanzů věnovala desítky let a získala přelomové poznatky. Slavná etoložka dnes slaví pětaosmdesáté narozeniny.
Příroda

Zévy pomáhají korálovým útesům tím, že je ničí

Korálové útesy Indo-Pacifiku hostí fascinující ekosystémy s vysokou biologickou rozmanitostí. Pestrá škála organismů žije na skále tvořené vápenatými schránkami korálů, ruduch a dalších organismů. Aby mohl útes růst, musí být ve vodě dostatek vápníku a roztoků uhličitanů. Předpokládá se, že část těchto látek se uvolňuje při biologickém rozkladu útesu. Korálový útes tak pokračuje v životě za cenu ničení svých mrtvých částí.
Příroda

Chobotnice vs. Darwin. Rozjeli hlavonožci vlastní verzi evoluce?

Tryskový pohon, osm chapadel, perfektní maskování a vynikající inteligence. Kam se hrabe Predátor. Pokud bychom na Zemi hledali předobraz mimozemských dobyvatelů, krakatice, sépie a chobotnice nic nepřekoná. V posledních letech se navíc množí důkazy, že chobotnice a jim příbuzní, dvoužábří, hlavonožci v nevídané míře zasahují do přepisu svých genů. Podle nového výzkumu dokonce bývají tyto zásahy vyvážené menší proměnlivostí na úrovni DNA. To nedokazuje nic menšího, než že si dvoužábří rozvinuli speciální způsob přizpůsobování změnám prostředí.
Příroda

Vymírání hmyzu není zřejmě tak vážné, jak hrozila nedávná studie

Máme se do konce století rozloučit s hmyzem? Právě před tím varovala v únoru nová metastudie, tedy práce, která analyzovala desítky jiných prací ve snaze najít obecný trend. Hmyzí apokalypsa, která měla hrozit k roku 2100, se však možná odkládá. Hned několik protireakcí totiž v původní metastudii našlo sérii pochybení. Paradoxem kontroverzního výzkumu je skutečnost, že v kauze kolem apokalyptického tvrzení zapadla její nejzajímavější zjištění.
Magazín

Vlčí výsadkáři mají zastavit losí hrozbu

Zatímco u nás postupný nárůst vlků žijících ve volné přírodě dělá řadě Čechů vrásky, na severu USA řeší přesně opačný problém spojený s úbytkem šelem a naopak s přemnožením jejich přirozené kořisti, losů. Vznikl proto projekt, který má situaci vyřešit. Nové vlky sem dovážejí letecky.
Příroda

Mohou zvířata přežít bez spánku?

Některá spí ve vzduchu za letu a nikdy neusnou tvrdě, jiná spí i několik měsíců. Každé zvíře má svůj způsob a čas, který spánkem tráví. Zatím se vědcům však nepodařilo najít žádného tvora, který by nikdy nespal.