Články s tagem: příroda
Voda pod aljašským permafrostem je překvapivě bohatá na mikroby
25. 7. 2019
|
Ladislav Loukota
Hluboko pod aljašským permafrostem existuje podzemní jezero, které bylo v izolaci vůči zbytku pozemské fauny možná až posledních 50 tisíc let. Výzkumníci se dlouho obávali, že zdejší prostředí bohaté na rozpuštěné soli bude k životu příliš agresivní. Namísto toho tu objevili vysoké zastoupení mikrobuněčného života procházejícího evolucí společně se zdejšími viry. Odhalila to studie Washingtonské univerzity vedená Zachary Cooperem.
Změny klimatu se do roku 2050 mohou stát existenční hrozbou pro lidstvo
24. 7. 2019
|
Radek Chlup
Konec klimatických změn sice není nemožný, ale současná situace je stále zoufalejší. Podle nové analýzy se bez okamžité a drastické akce v globálním měřítku může stát oteplování Země do roku 2050 existenční hrozbou pro lidstvo, kterou už nepůjde zvrátit. Pokud v příštích 30 letech nenastolíme potřebná opatření, naše planeta se oteplí o tři stupně Celsia, což povede ke zhroucení lidské civilizace, jak ji známe.
Nově objevený čínský dinosaurus chodil po dvou
22. 7. 2019
|
Ladislav Loukota
Pro většinu dinosaurů platí, že jejich domnělá podoba vzniká z rekonstrukce části těl několika jedinců. Podobu tří čtvrtin dinosaurů známe jenom z ostatků pěti a méně kusů - a platilo to i pro druh Auroraceratops rugosus, který byl objevem v roce 2005 v poušti Gobi. Jeho podobu paleontologové odhadli na základě jediné objevené lebky. To však již neplatí - nové nálezy totiž mění, co jsme si o tomto druhu mohli jenom domýšlet. Například nově víme, že nehodil po čtyřech, ale po dvou.
Octomilky podle nového výzkumu dědí zkušenosti svých předků
19. 7. 2019
|
Jan Toman
Poznatky klasické genetiky to nemají lehké. Sotva se podařilo potlačit "lamarckistické" evoluční představy založené na dědění znaků a zkušeností získaných v průběhu života, začaly se objevovat různé seriózní doklady o výskytu takovýchto jevů v živé přírodě. Zpočátku budily dílem posměch, dílem nedůvěru. Dnes už nicméně můžeme s jistotou prohlásit, že se podobné, epigenetické, jevy v přírodě skutečně uplatňují. Nepředstavují však alternativu darwinovské evoluce, nýbrž spíše její nadstavbu.
Včela jako základ státu? Bez nich zmizí civilizace, jak ji známe
16. 7. 2019
|
Matěj Senft
Snímky katedrály Notre-Dame v plamenech zasáhly celý svět. Krása mizející pod šlehajícími plameny. Hořící katedrála jako obraz oteplující se planety. V té zkáze však vysvitla naděje. Včely, chované v chrámu, se do jedné zachránily. Odolaly požáru, který měnil dřevo na uhel a pevný kov v horoucí lávu. Hospodaření člověka by však včely už dlouho přežít nemusely.
Narvalové a běluhy se mohou pářit, vědci potvrdili existenci jejich hybrida
15. 7. 2019
|
Radek Chlup
Už téměř třicet let se v Dánském přírodovědném muzeu nachází podivná lebka jedné podivné velryby. Nyní se vědcům z Kodaňské univerzity konečně podařilo zjistit, komu patří. Jde o hybrida běluhy a narvala, což znamená to, že se tito dva kytovci mohou pářit. Jde o první důkaz tohoto aktu, který je v přírodě naprosto jedinečný.
Chapadla chobotnic žijí vlastním životem, plní složité úkoly a nepotřebují k tomu mozek
6. 7. 2019
|
Radek Chlup
Chobotnice umí řešit složité hádanky a využívat různé přírodní předměty na oceánském dně, jež dovedou podrobně prohledávat a přitom okamžitě reagovat na veškeré podněty. Jejich osobitost nespočívá jen v inteligenci, ale také v jejich chapadlech, která dokážou ovládat bez použití mozku.
Geneticky modifikovaná houba zabíjí komáry. Má pomoci v boji s malárií
4. 7. 2019
|
Radek Chlup
S malárií by se v budoucnu mohlo bojovat i pomocí geneticky upravené houby. Vědci Marylandské univerzity do ní dodali toxin odvozený od pavoučího jedu, a dali jí tak schopnost zabít komáry, jenž nákazu přenášejí. Účinek si úspěšně ověřili v modelové rezervaci v západní Africe.