Články s tagem: příroda
Aby rybky Gulf killifish přežily extrémní znečištění, 'půjčily' si DNA od příbuzných
25. 5. 2019
|
Radek Chlup
Jak přežil rybí druh Gulf killifish, který je citlivý na znečištění, v extrémně toxickém lodním kanálu v Houstonu? Kombinace rozsáhlé populace, dobrých genů a velkého štěstí pomáhá vysvětlit, jak tyto ryby dokázaly přežít v prostředí se smrtící hladinou toxinů – takovým množstvím, které by zabilo většinu živočichů.
Proč rajčatům chybí chuť? Studie zjistila, že postrádají klíčový gen
17. 5. 2019
|
Ladislav Loukota
Pokud si nepěstujete rajčata na zahradě či ve skleníku, jste většinou odkázáni na jejich pořizování v obchodních řetězcích. Zdejší rajčata však často nejsou to pravé, ořechové. Postrádají totiž chuť a šmrnc rajčat ze zahrady. Nejnovější studie odhalila, co za tím vězí. Zdá se, že majorita pěstovaných rajčat, zvláště v odrůdách oblíbených řetězci, přišla o gen, který jim správnou chuť dodává.
Syndrom bílého nosu, který kosí netopýry, půjde snadněji odhalit
12. 5. 2019
|
Lucie Hronková
Zatímco v Severní Americe netopýry během zimního spánku decimuje onemocnění známé jako "syndrom bílého nosu", jejich evropští a asijští příbuzní se s touto plísňovou infekcí kůže vyrovnávají o poznání lépe. Čím je to způsobené?
Stromy ve městech rostou rychleji, ale umírají mnohem dříve
10. 5. 2019
|
Ladislav Loukota
Dlouhodobé sucho, letní vedla i snaha o nízkoemisní společnost mají u obyvatel měst často jednoho společného spasitele: stromy. Zelené plochy a stromové koruny slibují snížení průměrných teplot více než rozpálený beton, navíc však stromy pohlcují oxid uhličitý a se svým okolím zadržují více vody než dlažba. Nová studie však naznačuje, že stromy za tuto svou práci nejenže platí drakonickou cenu, ale navíc nemůže stát řešení městských ploch jenom na nich.
Austrálie vstoupila do války s divokými kočkami. Chce jich zabít dva miliony
28. 4. 2019
|
Hana Dubnová
Austrálie chce do konce příštího roku zabít až dva miliony divokých koček. Bude jim z letadel svrhávat otrávené klobásy, některé státy dokonce nabízejí za kočičí skalp peněžní odměnu. Ke "kočičí genocidě" má však pádné důvody.
Za největší vymírání v dějinách mohou vulkány
26. 4. 2019
|
Ladislav Loukota
Vulkány nebývají vnímány jako jeden z matadorů planetární destrukce. Daleko větší pozornosti se dostává činnosti Slunce nebo nárazům kosmických planetek do Země. Snad za to může skutečnost, že poslové z kosmu působí jako cosi hrozivějšího, co nemáme pod kontrolou. Skutečnost nemůže být odlišnější. Od roztaveného vnitřku naší planety nás dělí relativně tenká pevná slupka, a vulkány podle nové studie dokonce mohly i za největší vymírání před 252 miliony let.
Vědci částečně oživili mozky prasat čtyři hodiny po jejich smrti
23. 4. 2019
|
Ladislav Loukota
Týmu amerických výzkumníků se podařilo redefinovat, jak lze nahlížet na mozkovou smrt. Podařilo se jim totiž buněčně oživit mozky 32 prasat poražených pro potravinářské účely. Zní to trochu jako kdyby výzkumníci z Yale právě vynalezli nesmrtelnost nebo v horším případě zombies - realita je však poněkud přízemnější. Daný výzkum totiž neobnovil ani vědomí ani nemá za cíl záchranu poraněných pacientů.
Kočky na svá jména slyší, ale ignorují to, ukázala studie
18. 4. 2019
|
Ladislav Loukota
Člověk se sice chtě nechtě stýká s mnoha jinými živočichy, nejčastěji však jeho interakce patří dvěma druhům - domácím psům Canis familiaris a kočkám Felis catus. Zatímco psy naši předci domestikovali před 14 až 35 tisíci lety, u koček proběhla domestikace - skoro se u toho pojmu jeden až zarazí - zřejmě jenom pár tisíc let nazpět se šířením zemědělství. Tomu dílem odpovídá i odlišná povaha našeho vztahu k oběma druhům. Například zatímco psi na své jméno až fanaticky slyší, v případě koček je to o něco složitější.