Články s tagem: příroda

Pestrosvítivec jiskřící. Při vymýšlení českého názvu této hlubomořské ryby se museli taxonomové opravdu bavit. Nejen, že pohádkově znějící zástupce velkoústých připomíná spíše černého úhoře, ale ani s tím jiskřením to není zvlášť žhavé. Na druhou stranu se může tento predátor chlubit nekonečnou trpělivostí, svítící návnadou a obří tlamou plnou ostrých zubů. Spíš než do pohádky by pestrosvítivec zapadl do hororu, nebo alespoň noční můry. Přesto nám možná tento hlubomořský zabiják v příštích letech pomůže s vývojem nových materiálů. Jeho zuby totiž spojují hned několik fascinujících vlastností – tvrdost, ostrost, malou odrazivost a takřka úplnou průhlednost.

Na rostlinném životě závisí praktický celá pyramida planetárního života. Živočichové jsou na suchozemských rostlinách závislí jak z hlediska produkce části atmosférického kyslíku, tak i kvůli potravě. Masožravci možná do úst nevezmou ani lísteček, ale i jejich přežití závislí na oblibě býložravců v rostlinné potravě. Zatímco úbytek živočichů je přitom dobře zdokumentován i často varovně reflektován, stranou zájmu stojí úbytek rostlinných druhů. Nejnovější studie přitom zjistila, že od počátku průmyslové revoluce je tempo vymírání rostlinných druhů dvakrát větší než právě v případě živočichů.

Pandy jsou známé neutuchající láskou k bambusům. Jsou sice býložravé, ale nebylo tomu tak vždycky, kdysi byly masožravci. Bambus je ale bohatý na bílkoviny, a tak se množství zkonzumovaných bílkovin, sacharidů a tuků se u těchto medvědů rovná zkonzumovanému množství u masožravce.

Nálepka "ohrožený druh" sice pomohla zastavit vymírání mnoha druhů živočichů, podle nové studie však ochranná opatření založená na počtu populace nemusí zachránit velké živočichy pomalého chovu, jako jsou například asijští sloni, před úpadkem. V případě těchto zvířat se musíme zaměřit na jejich demograficky bezpečný prostor.

Otázka zraku patrně vědce nikdy nepřestane fascinovat. Až do teď měli vědci za to, že ryby žijící ve velkých hloubkách nemají zapotřebí investovat do vývoje očí a vnímání barev. Mezinárodní tým vedená Češkou Zuzanou Musilovou z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy ale přišel s přelomovým objevem.

I když mnoho druhů netopýrů kvůli změnám klimatu zmizelo, stále platí za jednu z největších skupin savců. Po celém světe existuje více než 1300 druhů, které se od sebe liší – některé mají velké uši, jiné zase dlouhé čelisti. Netopýři tak nabízí příležitost zjistit, jaké evoluční síly formují charakteristické rysy živočichů. Různé druhy netopýrů mají odlišné tvary lebky, a vědci odhalili příčiny tohoto evolučního vývoje – dietu a echolokaci.