Články s tagem: příroda
Květy z doby dinosaurů. Krytosemenné rostliny jsou nejméně o 50 milionů let starší
13. 1. 2019
|
Jan Toman
Legendární film Jurský park proslul scénou, ve které hrdinové poprvé uvidí dinosaury – obrovské brachiosaury – po příletu na ostrov Isla Nublar. Tomuto výjevu předchází daleko méně působivá, ale z vědeckého hlediska neméně pochopitelná scéna, při které se paleobotanička podivuje přítomnosti dávno vymřelých kapradin. Druhohory přitom byly stejně tak dobou opeřených teropodů, raných ptáků, nočních savců jako explozivního rozvoje krytosemenných rostlin. Zejména o počátcích poslední zmíněné skupiny toho příliš nevíme. Důležité nálezy z Číny, které posouvají stáří krytosemenných rostlin až o padesát milionů let, by ale situaci mohly výrazně změnit.
Vědci poprvé v přímém přenosu pozorovali, jak bakterie 'kradou' DNA z okolí
7. 1. 2019
|
Jan Toman
"Vyšší" organismy se při výměně genetické informace omezují takřka výhradně na sex. Ať už jde o rostliny, houby, živočichy nebo prvoky, jiná než přísně regulovaná pohlavní cesta výměny genů prakticky nepřichází v úvahu. Jak by řekl Jára Cimrman: "Nuda nuda, šeď šeď". Zato takové bakterie si mohou dovolit učiněné zvrhlosti. Jednou z nich je přímý příjem DNA z prostředí odborně zvaný transformace. Problém je, že transformaci donedávna nikdo přímo nepozoroval, natož aby zmapoval detaily tohoto procesu. S pomocí moderních molekulárně-biologických a mikroskopických technik se nám ale transformace dostala na dosah.
Vědci zefektivnili fotosyntézu. Zlepšili tak růst rostlin o 40 procent
6. 1. 2019
|
Ladislav Loukota
Ačkoliv se tempo populačního růstu postupně celosvětově snižuje, vize budoucnosti lidstva je nemilosrdná – stále míříme k 9 až 11 miliardám lidí na planetě. Dojde-li na radikální prodloužení lidského života, může tento počet růst ještě více. Chceme-li nakrmit lidstvo na stále méně stabilní planetě, nebude zřejmě jiná možnost, než sáhnout po geneticky upravených plodinách. Unikátní americký výzkum nyní přišel s metodou, jak pomocí promování specifických genů navýšit biomasu rostlin až o 40 procent.
Opeřenci s taktikou ještěrek. Barmský jantar odhaluje nečekané taje evoluce ptáků
4. 1. 2019
|
Jan Toman
Zabalit slepici do hlíny, upéct a potom krustu i s pery sloupnout. Kdo by řekl, že podobným způsobem kdysi vznikly i jedny z nejvýznamnějších ptačích zkamenělin. Pravda, roli obyčejné hlíny zastala pryskyřice, z níž se po odpaření těkavých terpenů a dalších chemických přeměnách stal jantar. Jinak ale události nabraly stejný spád, jako když si kdysi lidé chtěli připravit drůbež. Díky tomu v barmském jantaru z jihovýchodní Asie nacházíme mimořádně zachovaná pera ptáků, kteří se zdejšími lesy proháněli v období křídy. Jak potom ukazuje nejnovější výzkum, před 99 miliony let nabýval ptačí pokryv těla nevídaných podob a mohl zahrnovat dokonce i nápadná, ale lehce vytrhnutelná pera s rolí důmyslné návnady.
V zemské kůře zřejmě existuje celý další nepoznaný biom
20. 12. 2018
|
Ladislav Loukota
To, že se pod našima nohama může rozkládat celý širý svět, si lidé představovali již ve starověkých mýtech. Přibývají však důkazy, že v pozemské kůře skutečně existuje celá nová biosféra plná nepoznaných mikroorganismů. Nejnověji vědci v rámci desetiletého projektu zveřejnili čerstvé odhady hmotnosti této biomasy – výsledky rozměrů podzemního biomu předčily dosavadní očekávání.
Složité organismy zřejmě vznikly přeskupením již přítomných genů
18. 12. 2018
|
Jan Toman
Nové výzkumy důležitých evolučních událostí ukazují, že celá řada z nich nemusela být doprovázená vznikem radikálně nových genových variant. Největší novinky mohly paradoxně vzniknout pouhým "předrátováním" genů a genových drah již přítomných. Nejnověji se tento fenomén podařilo popsat týmu výzkumníků na příkladu medúz, jejichž vznik předznamenal evoluci "vyšších", dvoustranně souměrných, organismů.
Babočky odlétají do Afriky. Na 'křídlech' větru plachtí rychlostí až sto kilometrů v hodině
17. 12. 2018
|
Pavel Pešek
Do teplých krajin nelétají jen ptáci, dokážou to i motýli. Na setkání s motýlími hejny není ani potřeba cestovat do Ameriky za monarchy stěhovavými. Hromadné stěhování motýlů je běžné i v Evropě.
Sloni indičtí počítají podobně jako lidé
17. 11. 2018
|
Ladislav Loukota
V přírodě existuje celá řada zvířat, které se některými svými schopnostmi blíží lidem - a řada dalších, která nás překonávají. Pomineme-li sílu či fyzickou výdrž, známe například baterii živočichů, kteří "podobně" jako my využívají jiných předmětů jako nástrojů. Kognitivně jsou nám pak v mnohém podobní sloni. Dle nové studie je například jejich mentální kapacita co do matematiky blíže lidem než zbytku zvířecí říše.