Nová výzkumná studie přináší překvapivý pohled na vznik Velké sfingy: podle experimentů vědců z NYU mohla socha začít jako přírodní jev — tvar nazývaný yardang — a později být upravena lidmi. Pokud se hypotéza potvrdí, změní se vnímání hranice mezi přírodou a lidskou tvorbou na Gízské plošině.

Mýty o skrytých pastích, falešných podlahách a smrtících saních tvoří romantickou představu o ochraně egyptských pyramid. Nové zprávy od egyptologů však tvrdí opak: žádné „booby trapy“ ve stylu filmů či videoher nikdy historicky doloženy nebyly. Jak tedy skutečně fungovala ochrana faraonských hrobek?

Obecně se předpokládá, že Velkou pyramidu v Gíze postavilo 100 tisíc otroků, jak tvrdí příběhy pocházející z antického Řecka. Archeolog Zahi Hawass však prozradil, že tomu tak ve skutečnosti nebylo. Tuto monumentální stavbu podle něj postavili svobodní dělníci, kteří pracovali téměř nepřetržitě. 

Vyschlé rameno řeky Nil vysvětluje, jak starověcí Egypťané postavili jeden z největších divů světa.

Egyptské pyramidy stojí už tisíce let, patří k nejobdivovanějším památkám na světě. Od doby svého vzniku se však značně změnily. Jak tedy vypadaly, když byly postaveny?

Nepřestávají udivovat svou dokonalostí. Vědci se dohadují, jak mohla dávná civilizace stavět tak důmyslné a přesné monumentální jehlany jakými jsou egyptské pyramidy.