Více než čtyři miliardy let připomínaly suchozemské oblasti Země povrch cizí planety. Před zhruba třemi sty padesáti miliony let se původně mrtvá místa změnila – všechny jen trochu příhodné oblasti pokryl příkrov úrodné půdy a zeleně, který pozměnil fungování pozemských ekosystémů směrem k dnešnímu stavu. Stěžejní roli v celém přerodu přitom hrál zejména jeden typ organismů – stromy.

Ubývání včelstev a dalších druhů opylovačů představuje jeden z velkých problémů dneška. Ať už je na vině chemické znečištění zapříčiněné člověkem, ztráta přirozených úkrytů, nevhodná skladba pěstovaných plodin, špatná správa včelstev, nemoci nebo změny klimatu, množství divokých a zejména hospodářských včelích kolonií blanokřídlých opylovačů postupně klesá. Ostatní opylovači, například brouci, potom "nestíhají" a produktivita rostlin klesá. Podle některých odhadů utrpí celosvětově zemědělci kvůli mizení opylovačů každý rok ztráty ve výši stovek miliard dolarů, o postižení divokých květin nemluvě. Každá metoda, která nám pomůže dostat opylovače tam, kam patří, se tedy možná už brzy bude vyvažovat zlatem.

Určitě jste si již mnohokrát posteskli, o kolik hůř chutnají zimní rajčata v porovnání s těmi letními. Dlouhý transport z teplejších krajů si vybírá svou daň, nemluvě o skladování, které často nemusí být ideální. Dlouhá doba od sklizně na stůl navíc vede k přednostnímu výběru variet s tuhou slupkou, které lépe odolají otlačení, a to bez ohledu na jejich další vlastnosti. Zkrátka, rajčata v zimních měsících nestojí za nic.

Naše představy o evoluci rostlin mají stále povážlivé mezery. Nemusíme se ani vracet do dávných prvohor, kdy cévnaté rostliny odstartovaly svou expanzi na souš. Jasná zatím není ani evoluce konkrétních skupin cévnatých rostlin, čeledí, jako jsou třeba brukvovité nebo růžovité rostliny. Porozumění jejich historii a příbuzenským vztahům by přitom mohlo mít zásadní důsledky mimo jiné pro šlechtitelství. 

Výzkum podmíněných reflexů je nerozlučně spjat se jménem ruského vědce Ivana P. Pavlova. Snad každý někdy slyšel o jeho pokusech se psy, při kterých své svěřence navykl na zvonění před jídlem. Po nějaké době začali psi natěšení na svou denní dávku potravy slinit už při samotném zvuku zvonku: Ivan Petrovič u nich přenesl reakci na primární podnět i na podnět zcela zástupný.

Begonie jsou v našich podmínkách celkem běžnými okrasnými rostlinami. Už zběžný pohled na jejich kultivary ale napoví, že tato rostlinná skupina ráda experimentuje se svými listy. Nejúžasnější jsou v tomto ohledu tropické druhy begonií – například Begonia pavonina. I kdybychom neznali nic než její latinský název, který v překladu zní begonie paví, mohli bychom odtušit, že je vizuálně úchvatná.