Polyploidie není u rostlin a hub nic nového, u obratlovců je však tento fenomén poměrně vzácný, a proto dosud čeká na důkladnější prostudování. V aktuální studii se vědci podívali, jak to má s geny jedna z unikátních linií samiček axolotlů, která v sobě spojuje genomy tří druhů.  

Není žádných pochyb, že dlouhý zárodečný vývoj placentálních savců představuje jeden z největších evolučních vynálezů. Zatímco se naši nejbližší příbuzní, vačnatci, musí spokojit s několika málo dny zárodečného vývoje, zárodky placentálů v děloze matky pomalu dozrávají i celé měsíce. Zárodečný vývoj charakteristický tvorbou sofistikované placenty a intenzivní výměnou látek mezi matkou a plodem, který se vyskytuje jen u placentálních savců, dokonce dal celé skupině jméno. Jak se ale dlouhé těhotenství vlastně vyvinulo? Studie zárodečného vývoje u vačnatců naznačuje, že na počátku všeho mohla být agresivní reakce matky na vajíčko – zánět.

Celá řada objevů, od výroby porcelánu až po fungování antibiotik, vznikla úplnou náhodou. Zdá se, že dalším z dlouhé řady takových překvapení bude role, jakou hrají bakterie v pohlavním životě prvoků, které dokážou dostat do varu. Proč ale bakterie takto prvoky manipulují? Nebo jsou to snad prvoci, kdo reaguje na bakteriální signály?

Případy, kdy se lachtani páří tučňáky, jsou poměrně časté, ale rozhodně nejde říct, že by šlo o dobrovolný sex. Na rozdíl od trochu neortodoxního partnerského vztahu mezi makaky a srnami jelena siky, který překvapil vědce. Srna nejenže od sebe opici neodhání, ale ještě po něm "uklidí".