Seznamte se s tvorem s jedním z nejpodivnějších způsobů výběru pohlaví

- Příroda autor: Jan Toman

Pohlavní rozmnožování je mezi živočichy naprosto dominantním způsobem produkce potomků. Stejně jako je rozšířené, tak je ale i různorodé. 

Mihule mořská

Mihule mořská,zdroj: USFWSmidwest/Flickr.com

Na jedné straně nalezneme hermafroditické organismy, u kterých jedinci nesou samčí i samičí pohlavní orgány. Ostatní se dělí na dvě pohlaví. Jejich populační struktura se ale od lidské může výrazně lišit. Zdaleka u všech druhů se nemusí poměr pohlaví blížit 1:1 a výrazně odlišné mohou být i různé způsoby určení pohlaví. 

Jedním z nejpodivnějších podle posledních poznatků oplývají mihule mořské – "vybírají" si až při dospívání a řídí se u toho rychlostí svého růstu.

Pohlaví u člověka je, jak známo, určeno geneticky. Pokud probíhá vývoj normálně, dva chromozomy X znamenají ženu, zatímco kombinace XY muže. V tomto ohledu nejsme mezi savci žádnou výjimkou, a podobně, i když v opačném gardu, určují své pohlaví také ptáci.

Jakmile ovšem sestoupíme na evolučním stromu k vzdálenějším, dříve odštěpeným, skupinám, začne se celý obraz komplikovat. Do pohlaví může mluvit vícero různých chromozomů nebo konkrétních genů. Výsledné pohlaví také může být ovlivněno prostředím, ve kterém došlo k vývinu vajec – jako například u krokodýlů.

Zástupci některých druhů ryb, obojživelníků a plazů mohou dokonce měnit své pohlaví během života, například pokud se razantně změní okolní podmínky, nebo jejich postavení ve skupině.

Mihule striktně vzato nejsou ryby – ostatně, ani nemají lebku – ale pro účely širšího srovnání je lze zařadit mezi rybovité obratlovce. Určení pohlaví u rybovitých obratlovců nabývá nejrůznějších podob od přísně genetického až po zcela určené prostředím.

Konkrétní podoba tohoto procesu u mihulí nijak zvlášť studována nebyla a prostě se soudilo, že jejich pohlaví závisí na prostředí – nejspíše hustotě populace. Zvyšující se hospodářská role mihulí, stejně jako fakt, že se některé jejich druhy chovají jako invazní, si však vyžádaly důkladnější průzkum jejich životního cyklu.

8741578394_960a65a286_k-2

Exemplárním příkladem je mihule mořská v oblasti amerických velkých jezer, na kterou si posvítila trojice amerických vědců. Využili data nasbíraná při jiných projektech, zejména údaje o tom, kolik mladých mihulí s dosud nerozhodnutým pohlavím se v jaké oblasti změnilo na samce a kolik na samice.

Měli přitom možnost sledovat konkrétní jedince, kteří byli označkováni a vypuštěni jako larvy, a při dalším projektu odloveni v dospělosti. Všechny údaje následně porovnali i s obecným poměrem neoznačkovaných dospělců v oblasti.

První část larev badatelé vypustili do přítoků velkých jezer, zatímco druhou do jezer samotných. Obě prostředí ještě předtím byly kvůli invaznímu charakteru těchto mihulí od dalších zástupců druhu vyčištěny. Mihule, které se usídlily v jezerech, rostly patrně kvůli větší potravní konkurenci s jinými tvory daleko pomaleji a pohlavně dospívaly při menším vzrůstu než jedinci z říčních přítoků. Míra přežívání se přitom mezi oběma oblastmi průkazně nelišila.

Velmi výrazně se zato lišil mezi oběma skupinami poměr pohlaví. V obou oblastech se vyvinulo více samců. Jejich převaha ovšem byla daleko výraznější v živinami chudých jezerech. Samci zde převyšovali samice až v poměru 3,8:1. V říčních přítocích tomu bylo v poměru 2,3:1 a u neoznačkovaných starších mihulí jen 1,4:1.

Zpočátku byla pravděpodobnost, že se z mihule vyvine samec, relativně vysoká ale podobná v obou prostředích. Důležitější se ukázaly trendy. V jezerním prostředí se tato pravděpodobnost dále mírně zvyšovala, zatímco v říčním celkem prudce snižovala.

Nejpravděpodobnějším vysvětlením těchto rozdílů je, že se šance, zda se mladý jedinec změní na samce nebo na samici, liší podle toho, kolik potravy se mu dostane a jak rychle roste. Takový způsob určení pohlaví by přitom byl mezi živočichy naprosto unikátní.

Způsob určení pohlaví u mihulí, o kterém se uvažovalo dříve, tj. podle hustoty populace, není příliš pravděpodobný – kvůli předchozímu ošetření prostředí byly na obou místech hustoty populace studovaného druhu takřka stejné.

Nelze samozřejmě vyloučit ani jiné možnosti, například že se na celém fenoménu neodrazila jen úživnost prostředí, ale také stres, který zažily mladé mihule při značkování, či značka samotná. Možná, že se také samice vyvíjejí daleko častěji, než bylo pozorováno, ale rovněž častěji umírají. Určení pohlaví v závislosti na vlastním růstu se ale zdá nejpravděpodobnějším vysvětlením.

Zdroj: Johnson NS, Swink WD & Brenden TO (2017): Field study suggests that sex determination in sea lamprey is directly influenced by larval growth rate. Proceedings of the Royal Society of London B: Biological Sciences, 284.

Tagy: ryby rozmnožování biologie věda a poznání moře a oceány mihule mořská

Zdroje: Vlastní