Oblíbené diety, které z jídelníčku téměř či zcela vyřazují sacharidy, jsou při dlouhodobém dodržování zdraví nebezpečné a zvyšují riziko předčasné smrti na kardiovaskulární chorobu nebo rakovinu. A to i v porovnání s lidmi, kteří jedí sacharidy ve velkém množství. 

Do zkoumání souvislosti hmotnosti a času, kdy jíme, se pustila další studie. Tentokrát vědci ze Surreyské univerzity došli k názoru, že stačí snídat později a večeřet naopak dřív a hubnutí půjde skoro samo. Jejich studie má ale jisté nedostatky.

Špatná zpráva pro notorické dietáře a dietářky. Vědci potvrdili dalším důkazem to, že takzvané "chudé diety" nadělají více škody než užitku a 95 procent lidí, jež je drží, mají do dvou či pěti let zpátky svou původní váhu, uvádí neurovědec Michel Desmurget. Nedostatek vůle přitom není na vině. Naše tělo prostě nechce zhubnout, není na to "naprogramované". 

Sušené ovoce je mnohdy mnohem výživnější a zdravější než čerstvé. Dodá tak více energie, ale za cenu vyššího množství cukrů. Neustálé uzobávání sušeného ovoce pro zahnání hladu, tak může být během diety důvod, proč proč váha neklesá tolik, jak by si lidé představovali.

Bezlepková dieta je jednou z nejpřísnějších úprav stravovacích návyků, se kterými se můžeme běžně setkat. Její obtížnost nevyplývá ani tak ze širokého spektra "zakázaných" potravin, jako spíše z jejich charakteru. Jde totiž o nejzákladnější složky evropské kuchyně – potraviny, jejichž základ tvoří běžné obilniny jako pšenice, oves a žito.

Paleolitická dieta získává v posledních letech stále víc na popularitě. Na rozdíl od většiny ostatních dietologických přístupů má jasné a srozumitelné teoretické zdůvodnění: Je třeba jíst, jak jedli naši předkové v hluboké minulosti. Jinými slovy, stravovat se takovým způsobem, na který jsou naše těla evolučně přizpůsobená. Jenže jak se ukazuje, tato teorie stojí na vratkých základech.