Vědci objevili 'lék' na hlad. Dodá mozku pocit sytosti

- Člověk autor: red

Pocit sytosti je skutečně v hlavě. Vědci objevili, že aminokyseliny arginin a lysin dokážou mozku "namluvit", že tělo už nemá hlad. Pokud se podaří aminokyseliny, které se hojně nacházejí třeba v hovězím, švestkách či mandlích, vhodně aktivovat zvenčí, mohlo by to do budoucna znamenat revoluci v sestavování dietních jídelníčků.

Ilustrační snímek

Ilustrační snímek,zdroj: ThinkStock

Nicholas Dale z Warwické univerzity studoval se svými kolegy činnost buněk zvaných tanycyty, které se nacházejí v mozku. Experti zjistili, že na jejich povrchu jsou specifické receptory pro aminokyseliny, které jsou jakýmisi stavebními prvky na bázi proteinů. Jde o tytéž receptory, jaké jsou na jazyku, na chuťových pohárcích, kde umožňují cítit chuť umami typickou pro glutamát, která je právě charakteristickou chutí spojovanou s aminokyselinami.

Dale a jeho tým zkoumali tanycyty a objevili, že jakmile tyto buňky pocítí přítomnost aminokyselin, zvláště argininu a lysinu, aktivují se a předávají mozku pocit sytosti.

Autoři výzkumu publikovaného na stránkách časopisu Molecular Metabolism soudí, že v budoucnu by mohly být dietní režimy sestavovány na základě těchto poznatků. Znamenalo by to dávat přednost potravinám bohatým na arginin a lysin, jako jsou vepřové plecko, hovězí, makrely, kuřata, švestky, meruňky, čočka a mandle.

Jednou může být nalezen způsob, uvádějí vědci, jak zvenčí aktivovat receptory sytosti přítomné na tanycytech, a zamezit tak pocitu hladu přímým působením na tyto buňky.

Lepší pochopení mechanismu

"Studie je velmi zajímavá z hlediska výzkumu mechanismů, které regulují pocit sytosti," konstatuje Andrea Ghiselli z italské Rady pro výzkum v zemědělství a analýzu agrární ekonomie v Římě. "Zatím však neexistuje žádný praktický výsledek, který by bylo možno bezprostředně použít. Zdůrazňuji, že potraviny bohaté na arginin, lysin a alanin (další aminokyselina citovaná ve studii) jsou zároveň potravinami, které obsahují proteiny. Aminokyseliny jsou totiž základní látky, které utvářejí proteiny. Arginin, lysin a alanin jsou tři aminokyseliny dobře zastoupené ve stravě západních zemí: každý z nás zkonzumuje denně zhruba 90 gramů proteinů," říká Andrea Ghiselli.

"Tyto a další aminokyseliny, které získáváme s jídlem, vstupují do krve, kde plní své funkce. To však neznamená, že tím, že přijmeme více argininu a lysinu, zvýšíme okamžitě pocit sytosti. Navíc je obecně známo, že sytost navozují proteiny, které nepochybně v západní stravě nechybějí. Denně bychom měli zkonzumovat jeden gram proteinů na jeden kilogram tělesné hmotnosti, tedy asi 70 gramů u mužů a asi 60 gramů u žen. My však sníme proteinů mnohem více. Zdá se mi tedy jasné, že ty aminokyseliny, které studie cituje, nám nechybějí. Zřejmě tedy existuje jiná cesta složitého mechanismu, kterým je do mozku vysílán signál pocitu sytosti. Podle mého názoru je tato studie velmi zajímavá právě pro lepší poznání tohoto mechanismu," uvádí Ghiselli.

Jaká jídla tedy poskytují větší pocit sytosti? "Jsou to ta, která mají vysoký obsah proteinů, a to jak živočišných, tak rostlinných. Na pocit sytosti působí dva prvky: čas mezi jídly, který závisí především na tom, kolik jsme zkonzumovali tuku, a mechanismus, který způsobuje, že konzumaci ukončíme. V tomto směru hrají velkou roli proteiny. Proto je sušené ovoce bohaté na tuky a proteiny známé svou sytivostí," říká Andrea Ghiselli.

Tagy: zdraví a životní styl vědecký výzkum a studie stravování a diety

Zdroje: ČTK,Corriere della Sera