Nanotechnologie, imunoonkologie, umělá inteligence – svět experimentální medicíny letos přišel s celou řadou pokročilých nápadů, jak léčit nejrůznější lidské problémy. Ačkoliv jenom malá část letošních lékařských vynálezů došla testování na lidech, naplní-li se alespoň polovina z nich, v příštím desetiletí nás zřejmě čeká zcela revoluční série změn v medicíně. Předzvěstí toho je ostatně skutečnost, že jsme se zřejmě dočkali narození prvních geneticky upravených lidí. Připomeňte si všechny medicínské milníky roku 2018.

Tvrdá stránka vědy i v roce 2018 pokračovala v rozšiřování našeho povědomí o životu, vesmíru a vůbec. Ať už to byly pozorování elementárních částic, pozorování kosmických jevů anebo astronomická pozorování s pomocí elementárních částic, po letošku víme více o zemském jádře, roli vody ve vesmíru nebo třeba Higgsově bosonu. Většina výzkumů je čistě vědeckého rázu - existují však i příklady praktičtějšího využití vysoké fyziky. Připomeňme si, co vše věda odhalila v roce 2018. 

Kosmonautika se v roce 2018 dočkala "přestupného roku" - namísto velkolepých misí pokračoval vývoj nosičů a lodí, jejichž uplatnění se dočkáme až v budoucnu. Ani sondy nenabídly na spektakulární výjevy. Přesto došlo na několik významných milníků, nejednu krizi i start hned tří výrazných automatických misí, které nám v budoucnu přinesou zásadní odhalení o Marsu, asteroidech a Slunci. Připomeňte si strasti a slasti kosmonautiky v roce 2018.

Krátce po Velkém třesku existovala hmota ve vesmíru ve stavu, zcela odlišném od podoby, ve které ji známe dnes. Byla velmi stlačená, hustá a podrobená extrémně vysokým tlakům a teplotám, které dnes ve vesmíru pravděpodobně už nikde neexistují. Přesto se americkým fyzikům podařilo takovou hmotu vyrobit ve srážkovém urychlovači.

Imunoterapie letos získala na váze i díky nejnovějšímu udělení Nobelovy ceny za medicínu, i přes úspěchy při klinických terapiích však jako forma léčby rakoviny zůstává tato metoda stále extrémně drahá. Na trhu již existuje několik "léčiv", které mohou imunitní systém nakopnout vstříc vydatnějšímu boji s nádory - všechny jsou však příliš nákladné. Pomocnou ruku ve zlevňování nyní podala nová práce, která přeprogramované imunitní buňky vyrábí z buněk kožních.

Saturn, vzdálená šestá planeta sluneční soustavy, je všeobecně slavná především svými bílými prstenci. Jde se o jedinou planetu sluneční soustavy, která se pyšní podobně monumentálním doplňkem, i když mnohem slabší prstence nalezme i u jiných plynných obrů. Ani saturnské prstence však nebudou mít věčného trvání. Zmizet by mohly už během 100 až 300 milionů světelných let. To nám však na druhou stranu naznačuje i jejich stáří.