Zavlečení nových nemocí, se kterými se místní obyvatelé nikdy nesetkali, může být zničující. Choroboplodné zárodky, které s sebou přivezli Evropané do Ameriky, zabily nesrovnatelně větší množství indiánů než železné meče conquistadorů. Obyvatelé středoamerických a jihoamerických civilizací ale zřejmě nebyli první, pro koho měl kontakt s neznámi patogeny, na které jejich imunita nebyla připravená, fatální následky. Prameny hned z několika směrů výzkumu dávají tišit, že naši předkové možná už ve starší době kamenné podobným způsobem vyhubili neandrtálce.

Laikové dělí organismy na zvířata, rostliny a houby. Kdekdo z čtenářů možná slyšel o tom, že chaluhy nejsou tak úplně rostliny a spolu s takzvanými "hnědými řasami" tvoří zcela odlišnou větev stromu života. Mnohobuněčné organismy ovšem i tak tvoří jen pomyslnou třešničku na vrcholu pozemské biodiverzity. Základní dělení na hlavní skupiny musíme hledat daleko hlouběji, mezi jednobuněčnými mikroorganismy. 

Až od někoho uslyšíte, že doba velkých objevů skončila a v nalezení skrytých kulturních pokladů světového významu už doufá jen několik snílků, můžete kontrovat slovy Chauvet-Pont-d'Arc (Chauvetova jeskyně). Právě tak se jmenuje francouzská jeskyně, jejíž objev v roce 1994 rozčísl archeologické dění jako blesk z čistého nebe.

Čas od času tiskem prosviští novinka, že nějaký "na slovo vzatý" odborník objevil v meteoritu či na zrncích kosmického prachu nachytaných vysoko v atmosféře známky života nebo dokonce živé organismy. Už samotná nátura podobných zpráv nabádá k opatrnosti. 

Muži jsou z Marsu, ženy z Venuše, zní titul známého knižního bestselleru, kterému dává za pravdu naše každodenní zkušenost. I přes obrovské individuální rozdíly mezi lidmi se psychická stránka mužů a žen v průměru výrazně odlišuje. Průměrný muž se od průměrné ženy liší v mnoha ohledech, přičemž zdaleka ne všechny rozdíly jsou dané odlišnou výchovou. 

Napadlo vás někdy, proč v Čechách pes štěká "haf haf", zatímco v Anglii nebo Americe dělá "woof"? Proč u nás krávy bučí, zatímco v Anglii dělají "moo", ale české kočičí "mňau" se od anglického "miau" téměř neliší?