Články s tagem: věda a poznání

Je tomu už rok, co astronomové vystopovali pravděpodobný původ opakujícího se kosmického signálu FRB 121102 do atypické hvězdy chycené v silném magnetickém poli. Tehdejší opakující se signál však pocházel z detekce staré šest let - a zdálo se, že zdroj jménem FRB 121102 je minimálně ve známém vesmírném okolí unikátní. To se však změnilo loni v srpnu, kdy byly objevem druhý zdroj opakujících se radiových signálu jménem FRB 180814. Dočkali jsme se alespoň v jejich případě konečně mimozemšťanů?

Nestává se často, že by vědci hledali nové léky v análech lidové moudrosti. Nová studie, která identifikovala unikátní kmen bakterií produkujících silná antibiotika, však byla inspirována právě příběhy o léčivé půdě v severoirském kraji Boho. Krom potenciální nové zbraně proti rezistentním patogenům práce naznačuje i nečekané multioborové možnosti archeologie, historie a kulturní antropologie.

Dnes víme o zhruba čtyřech tisících exoplanetách. Existuje mezi nimi i jeden speciální typ, který neznáme z naší Sluneční soustavy a který se nazývá "horký Neptun". Jde o plynné obry, které jsou zároveň znatelně menší než Jupiter - velikostí a hmotností jsou podobné planetě Neptun či Uran. Obíhají ovšem většinou v těsné blízkosti své mateřské hvězdy, což vede k tomu, že se silně zahřívají a jejich plynný obal je velmi horký. Odtud plyne i jejich název "horké Neptuny". Toto silné zahřívání a vystavení intenzivnímu záření mateřské hvězdy zblízka má ovšem své následky.

Ačkoliv se tempo populačního růstu postupně celosvětově snižuje, vize budoucnosti lidstva je nemilosrdná – stále míříme k 9 až 11 miliardám lidí na planetě. Dojde-li na radikální prodloužení lidského života, může tento počet růst ještě více. Chceme-li nakrmit lidstvo na stále méně stabilní planetě, nebude zřejmě jiná možnost, než sáhnout po geneticky upravených plodinách. Unikátní americký výzkum nyní přišel s metodou, jak pomocí promování specifických genů navýšit biomasu rostlin až o 40 procent.

SpaceX miliardáře Elona Muska má za sebou úspěšný rok 2018, zejména díky startu nosiče Falcon Heavy. I roce novém se však budou fanoušci kosmonautiky moct těšit na jeho další významné "poprvé". Snad již v lednu bychom se měli dočkat prvního letu modulu Crew Dragon. Dlouhé roky plánovaná mise, která vrátí Spojeným státům schopnost vynášet vlastní astronauty, však bledne s dalším vývojem supernosiče Super Heavy Starship, dříve známějším pod názvem BFR/BFS. Právě na té stojí a padá vizionářský plán Elona Muska.

Zabalit slepici do hlíny, upéct a potom krustu i s pery sloupnout. Kdo by řekl, že podobným způsobem kdysi vznikly i jedny z nejvýznamnějších ptačích zkamenělin. Pravda, roli obyčejné hlíny zastala pryskyřice, z níž se po odpaření těkavých terpenů a dalších chemických přeměnách stal jantar. Jinak ale události nabraly stejný spád, jako když si kdysi lidé chtěli připravit drůbež. Díky tomu v barmském jantaru z jihovýchodní Asie nacházíme mimořádně zachovaná pera ptáků, kteří se zdejšími lesy proháněli v období křídy. Jak potom ukazuje nejnovější výzkum, před 99 miliony let nabýval ptačí pokryv těla nevídaných podob a mohl zahrnovat dokonce i nápadná, ale lehce vytrhnutelná pera s rolí důmyslné návnady.