Články s tagem: věda a poznání

Ačkoliv je zemské jádro ukryté pod našima nohama, jeho poznání se doposud vzpíralo známým možnostem vědy. S nadsázkou lze říct, že více toho víme o povrchu Pluta, než kolik je potvrzeno o fungování pozemského jádra. Důvod tohoto rozporu je prostý - Pluto můžeme pozorovat z prolétající sondy, zatímco dostat se do jádra je o poznání náročnější i rizikovější. Nová práce chorvatsko-australského geofyzika Hrvoje Tkalčiče však přišla s možností nepřímé detekce projevů jádra - a podařilo se jí tak prokázat, že zemské jádro je skutečně pevné.

Bohaté meníčko restaurace stejně jako třeba výběr šatů z půjčovny v nás vyvolávají nejistotu a neschopnost se rozhodnout, tedy podle psychologů zahlcení možnostmi. Kde se nachází křehká rovnováha mezi příliš malým a příliš velkým množstvím možností, které máme na výběr? 

Termín biomasa – souhrn všech látek tvořících těla organismů – úspěšně pronikl mezi běžně používaná česká slova. Co je to ale taková nekromasa? Navzdory svému sugestivnímu názvu tento novější a méně známý biologický termín neoznačuje metalovou kapelu ani zbytky nemrtvých. Podle definice se jedná o hmotu náležející odumřelému organismu či organismům. Taková hmota přitom může být zajímavá hned z několika hledisek.

Absence komunikace a empatie k druhým bývá jádrem většiny mezilidských sporů. To, jak tuto propast překonat, řešila již řada umělců a umění - literatura, divadlo, hudba a v posledním století i film a videohry. Nová studie Stanfordu naznačuje, že se co do schopností nabídnout skutečné chápání druhého člověka, nemohou poměřovat s virtuální realitou.

Žádný peroxid, savo ba dokonce ani Chlumského roztok. Nejlepší dezinfekcí je podle studie z Oregonské univerzity slunce. Sluneční paprsky zničí zhruba polovinu živých bakterií v prachu, včetně mikroorganismů způsobujících plicní choroby.

Ačkoliv éra Vikingů skončila již před skoro tisíci lety, dodnes jsme jejich obdobím stále fascinováni. Vikingové pomohli mečem i zlatem formovat dějiny nejen severní, ale i západní Evropy, a zasloužili se i o první případ evropského (znovu)objevení severoamerického kontinentu. Přesto nám z jejich období nezbylo mnoho artefaktů z praktiky tzv. lodních pohřbů. Nový nález na zemědělské půdě v norském kraji Østfold proto může mít mimořádnou hodnotu.