Články s tagem: věda a poznání
Naše galaxie již možná jednou 'zemřela', nyní žije druhý život
8. 9. 2018
|
Ladislav Loukota
Při pohledu ze Země může vesmír působit jako nehybný černý monolit, opak je však pravdou. Například rozsáhlé oblasti naši galaxie se vyznačují dvěma hlavními hvězdnými populacemi. První skupina hvězd je bohatá na prvky, jako je kyslík, hořčík, křemík, síra, vápník a titan. Skupině druhé se těchto prvků dostává povážlivě méně, zato jsou však tyto hvězdy bohatší na železo. Rozdělení obou skupin naznačuje, že obě vznikly v radikálně odlišném kontextu v rámci celé galaxie. Doposud se přesně nevědělo, co by mohlo být jeho příčinou. Objevují se však indicie, že odpověď by mohla tkvět v sáhodlouhém období galaktické 'smrti' a proudění mezihvězdného plynu.
Alkohol popíjený denně škodí i v přiměřených dávkách
7. 9. 2018
|
Ladislav Loukota
Dát si denně sklenku vína byl dlouho lékaři doporučovaná praktika. Alkohol je tu s námi, co je civilizace civilizací – panují dokonce (spíše nepravděpodobné) teorie, podle nichž byla tvorba fermentovaných nápojů tím, co doopravdy odstartovalo neolitickou revoluci. Tato látka se nám však v posledních staletích začíná vymykat kontrole, a tak i věda mění názor. Nejnověji to dokazuje metastudie, podle níž i jediná sklenka denně má měřitelný vliv na zvýšení úmrtnosti.
Někteří lidé jsou zřejmě imunní vůči Alzheimeru. Už tušíme, proč
6. 9. 2018
|
Ladislav Loukota
Mohli bychom jednou přijít na to, jak vyléčit Alzheimerovu chorobu? Po dvou letech se opět objevily náznaky, že se rýsuje kladná odpověď. Zdá se totiž, že někteří lidé jsou vůči projevům Alzheimera imunní, a to přestože u nich choroba vesele bují. Z čeho pochází tento paradox?
Vědci dokázali přeměnit různé typy krve na univerzální 'nulku'
5. 9. 2018
|
Ladislav Loukota
Znáte svou krevní skupinu? I pokud ne, v českém zdravotnictví na tom příliš nesejde - i v akutních případech jsou lékaři povinováni vaši krevní skupinu prověřit. V zahraničí, zejména v exotičtějších zemích, však nemusíte mít podobné štěstí vždy. Transfúze nekompatibilního krevního typu přitom může mít fatální následky. Co kdyby však medicína disponovala univerzální krevní skupinou? Právě těmito kroky kráčí aktuální práce doktora Stephena Witherse, které se podařilo efektivněji přetvořit různé krevní skupiny na typ 0.
Nedůvěryhodná tvář obžalovaným přitěžuje. Dostávají přísnější tresty
4. 9. 2018
|
Kamila Machová
Na základě rysů obličeje ostatních lidí si tvoříme předsudky o charakterových a dalších vlastnostech jejich nositelů. Souvislost se skutečným charakterem je přitom často malá, případně žádná. Naše nerealistické odhady představují problém hlavně u soudu. Lidé s určitými rysy jsou totiž častěji považováni za pachatele určitých trestných činů, bývají trestáni na základě menšího počtu důkazů a dostávají tvrdší tresty.
Egyptský sarkofág s fekáliemi ukrýval důkaz o starověkých operacích
3. 9. 2018
|
Ladislav Loukota
Snad až tělo Alexandra Velikého vyhlíželi největší snílci na počátku července uvnitř nově odhaleného egyptského sarkofágu. Namísto toho po otevření archeologové zjistili, že na ně čekají tři neoznačené kostry a lavina exkrementů, které do hrobky natekly zřejmě z nedalekého odpadního potrubí. Zdálo se, že to, co někteří vyhlíželi jako archeologický objev desetiletí, nakonec skončilo typicky ironickou tečkou. Detailnější analýza obsahu sarkofágu však přeci jenom našla zajímavější materiály, než jenom splašky.
Tajemství černých děr, 5. díl: Typy černých děr a jejich vnitřní podivnosti
2. 9. 2018
|
Pavel Vachtl
Není černá díra jako černá díra, ukazuje miniseriál Neddu. Jeho pátý díl přináší jejich různé zvláštnosti a typové odlišnosti. Některé jsou opravdu velmi zajímavé a zásadní a dále posunují hranice toho, co je v moderní fyzice v jistém smyslu "bláznivé" nebo "bizarní".
Vznikl život dřív, než jsme si mysleli? Nový výzkum přepisuje raná stádia pozemské evoluce
31. 8. 2018
|
Jan Toman
Vznik života, původ hlavních skupin pozemských organismů či kořeny fotosyntézy patří k nejzajímavějším, ale také nejožehavějším tématům moderní biologie. Vědci se tradičně při hledání odpovědí na tyto otázky obraceli ke zkamenělinám. Z doby před více než miliardou let známe ovšem jen hrstku fosilií, které navíc není snadné zařadit. "Molekulární hodiny" založené na postupném hromadění mutací nabízejí alternativní cestu, jak datovat nejdůležitější události pozemské evoluce. Ani ty však nejsou "bez much". Tradičně navíc udávaly ohromná časová rozmezí, kdy k milníkům evoluce mohlo dojít. Autoři nejnovější studie tohoto typu nicméně tvrdí, že se jim většinu překážek podařilo překonat…