Do zkoumání souvislosti hmotnosti a času, kdy jíme, se pustila další studie. Tentokrát vědci ze Surreyské univerzity došli k názoru, že stačí snídat později a večeřet naopak dřív a hubnutí půjde skoro samo. Jejich studie má ale jisté nedostatky.

Letošní Nobelovu cenu za chemii získali Američanka Frances Arnoldová, Američan George Smith a Brit Gregory Winter. Ocenění experti využili techniku zvanou řízená evoluce k vytvoření nových bílkovin, které mají širokou škálu upotřebení od výroby nových léků po produkci biopaliv. Oznámila to dnes Královská švédská akademie věd. Polovina ocenění připadne podle akademie Arnoldové, druhou polovinu si rozdělí Smith a Winter.

Pokrok jako ze stránek sci-fi románu - tím se minulý týden pochlubily dva vědecké týmy, kterým se podařilo obnovit motoriku u pěti experimentálních pacientů. Dosáhli toho zavedením implantátů stimulujících elektrickou činnost do jejich míchy. Ačkoliv kliničtí pacienti ještě nedosáhli plného zotavení, všem pěti se i přes původní paralýzu vrátila omezená schopnost chůze. 

Mezi největší milníky lidské civilizace můžeme zařadit vynález zemědělství. Pravda, archeologové se dnes už nedomnívají, že lovci a sběrači začali pěstovat obilí a další plodiny "přes noc". Termín neolitická revoluce chápou spíše obrazně. I tak ale přinesla neolitická revoluce dalekosáhlé následky. Lidé uživili více dětí a populační růst vystřelil ke hvězdám. Nemohlo to být ale všechno trochu jinak? 

Letošní Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství získali Američan James P. Allison a Japonec Tasuku Hondžó za vývoj speciální imunologické léčby rakoviny. Jejich výzkum využívá schopnosti imunitního systému napadat rakovinné buňky. Jména laureátů v pondělí oznámil stockholmský Karolinský institut.

"Den blbec" zná snad každý. Často si ale za něj můžeme sami - když ráno vykročíme špatnou nohou, vsugerujeme si, že den nebude stát za nic. A mozek to pak už jen převede do reálu - zhorší se nám v ten den paměť i kognitivní schopnosti.