Články s tagem: věda a poznání
Platilo se ve Střední Americe čokoládou?
22. 7. 2018
|
Ladislav Loukota
Ačkoliv si dnes pod pojmem "peníze" většina z nás představí papírové či kovové bankovky, identita univerzální měny se napříč historií značně měnila. Směnný obchod byl v minulosti postavený na vzájemném vyhandlování různých komodit. Najít přesný okamžik, kdy se "komodity" vyměnily za "peníze", je ale zhola nemožné. Připomíná to i nová studie "tranzitního platidla" z období Mayů ve formě kakaových bobů.
Kvantový motor by mohl pohánět atomy i molekuly. Teoreticky!
21. 7. 2018
|
Ladislav Loukota
Rozvoj nanotechnologie s sebou přináší nové výzvy nejen pro design molekulárních motorů, ale i návrh jejich zdrojů energie. Stejně jako u všech motorů totiž i u těch nejmenších platí, že efektivita pohonu souvisí i s tím, jakou formou je napájen. Nová studie však přišla s tím, že bychom u budoucích nanorobotů mohli možná využívat i obskurních pravidel kvantového světa.
Mohl to být objev století! Egyptský sarkofág ale skrýval kosti válečníků a splašky
20. 7. 2018
|
Ladislav Loukota
Jenom máloco je tak populárním představitelem archeologického oboru jako prosévání egyptských památek. Právě proto vzbudilo nemalé ohlasy objevení "nového" sarkofágu v Alexandrii – nejenže doposud nebyl otevřen, ale také identita těla uvnitř byla prozatím neznámá. To nejpodstatnější na novém objevu však bylo, že ani stěna, za níž byl sarkofág nalezen, nebyla zřejmě po poslední dva tisíce let porušena! Šlo tak o vzácný případ pohřebiště, které snad ušlo pozornosti vykradačů hrobek. Následné otevření sarkofágu bylo proto poněkud vystřízlivěním...
Kam se poděli indiánští psi? Zbyla po nich jen pohlavně přenosná rakovina
19. 7. 2018
|
Jan Toman
Pes, první zvíře, které si člověk kdy ochočil, asi nikdy nepřestane vzrušovat naši představivost. Nejpodstatnější otázkou psí evoluce zůstává původ "nejlepšího přítele člověka". Neméně zajímavé, a přitom daleko méně probádané, jsou ale i další stránky psí minulosti. Jednou z nich je původ a další osud prvních psů na americkém kontinentu. S jistotou víme jen to, že evropští kolonisté rozhodně nebyli první, kdo čtyřnohé lidské druhy na americkou půdu přivedl. Zda to ale byli už první předkové indiánů, nebo až nějaká z dalších vln osídlení, potažmo co se s původními indiánskými psy během posledních pěti století stalo, zůstávalo donedávna záhadou.
Syntetické diamanty mohou přinést bezpečnější kvantový internet
18. 7. 2018
|
Ladislav Loukota
Diamanty s nečistotami jsou obvykle považovány za méně cenné než ty čistější – ve světě kvantových počítačů je však situace opačná. Titěrné diamanty vytvořené z křemíku s cíleně vytvořenými defekty by naopak mohly stát na počátku cesty k levnějším kvantovým počítačům, a možná i kvantovému internetu. Na počátku července k tomu první kroky učinila studie z Princetonu.
Ne jednou, ani dvakrát, ale hned čtyřikrát. Vědci studují, jak lidé osídlili jihovýchodní Asii
17. 7. 2018
|
Jan Toman
Osídlení jihovýchodní Asie představuje jedno z nejožehavějších témat lidské prehistorie. Nejen, že není jasné, kdy lidé poprvé do končin mezi Indií, Čínou a Austrálií došli, ale ani kolik různých vln lidského osídlení se zde vystřídalo a jaké vynálezy s sebou přinesly. Nad tím vším se vznáší otazník křížení s dřívějšími obyvateli z postranních větví lidského rodu, v případě jihovýchodní Asie zejména tajemnými příbuznými neandrtálců zvanými denisované.
Tajemství černých děr, 4. díl: Směrem k horizontu událostí a pod něj
16. 7. 2018
|
Pavel Vachtl
Ve čtvrtém dílu mikroseriálu o černých dírách přichází po vysvětlení jejich původu a základním rozdělení na řadu jejich vnitřní struktura. A také poodhalení toho, co se děje v těsné blízkosti černých děr, včetně záhady, co se stane s objekty, které do ní padají.
Kanadští vědci úmyslně vytvořili ropnou skvrnu, aby nás před jinými chránili
15. 7. 2018
|
Ladislav Loukota
Většina úniků ropných produktů do vody je jak neplánovaná, tak rovněž zničující pro ekosystém. Stačí vzpomenout na fatální únik ropy do Mexického zálivu z plošiny Deepwater Horizon v roce 2010. Nejnovější pokus proto zní jako paradox – kanadští vědci totiž v Ontariu cíleně znečišťují místní jezero s cílem lépe porozumět tomu, jak se ropné skvrny šíří panenskými vodami.