Po letech vysokých očekávání a minimu jakýchkoliv nehod překvapila svět letos v únoru první smrtelná nehoda autonomního vozidla. Vůz společnosti Uber srazil v Arizoně chodkyni, která v noci přecházela na neoznačeném místě silnici. Teprve nyní se konečně ukazují další detaily nehody. Zdá se, že vůz chodce skutečně detekoval již před nárazem – palubní software se však přesto rozhodl nezastavit. 

Moderní člověk se poprvé vydal ze své domoviny, Afrického kontinentu, před necelými 100 tisíci let. I když připustíme, že různé lidské populace mohly "vystrkovat růžky" na Blízký východ nebo Arabský poloostrov už dříve, stáří našeho druhu nepřesahuje 200 až 300 tisíc let. Komu ale potom mohou patřit takřka milion let staré nástroje nalezené na Filipínách? Zdá se, že antropologové narazili na stopu dalšího překvapivě vyspělého lidského "bratrance".

Krevní typ 0 má díky svým skoro univerzální transfúzních schopnostem velmi dobrou pověst. Nová japonská studie však hrozí jejím pošramocením. Statistická analýza vážných poranění totiž odhalila, že "nulkaři" mají zřejmě vyšší riziko vlastního vykrvácení. Studium problému je ovšem teprve na svém počátku. 

Konstatovat, že mozek je velmi složitým orgánem, by bylo nošení dříví o lesa. Nová americká studie to ale opět připomíná čerstvým způsobem. Na Kalifornské univerzitě totiž vyvinuli technologii, které umí s vysokou věrností kontrolovat činnost velkých populací neuronů. Sloužit by mohlo k vytváření umělých vjemů či jednou dokonce i vzpomínek. 

Člověk nemusí být botanik, aby věděl, že se určité květiny ve váze nesnesou, zatímco jiné vydrží čerstvé i několik dní. Za celým jevem nestojí žádné mystické sympatie, ale chemické látky, které rostliny vypouští do vody. V přírodě by podobné interakce mohly hrát ještě důležitější roli. Rostliny zde mohou vést své drobné "války" dlouhá léta, půdu si pomalu přizpůsobovat, zlepšovat či snižovat její příhodnost pro jiné rostlinné skupiny a zvát si na pomoc symbiotické spojence ve formě hub, bakterií a půdních mikroorganismů. Řídí se ale celé toto zápolení nějakými pravidly?

Od první potvrzené detekce exoplanety, tedy planety obíhající cizí hvězdu, uplyne letos 23 let. Za tu dobu jsme našli skoro 4000 podobných světů. Zatímco jedna část astronomů se nyní zaměřuje na hledání menších či vzdálenějších světů, druhá skupina by již odhalené exoplanety ráda poznala intimněji. První potvrzená detekce hélia v atmosféře "horkého Jupitera" WASP-107b k tomu nyní konečně otevírá nové možnosti.