Někteří živočichové naspí za den mnoho hodin, jiní pouze několik desítek minut. Prakticky všichni savci ale během spánku střídají dvě odlišné fáze mozkové aktivity. Kratší epizody REM spánku charakteristického rychlými pohyby očí (anglicky rapid eye movements, podle čehož dostal tento typ spánku i svůj název) střídají delší periody hlubšího NREM spánku vyznačujícího se tlumenější aktivitou centrální části nervové soustavy.  Jen menšina savců REM fázi zcela vynechává. Podobnou výjimkou jsou třeba kytovci, u kterých se v průběhu evoluce vyvinula schopnost "spát jen na půl mozku". Nejnovější výsledky od ploutvonožců potom ukazují, že lachtani došli zhruba na půl cesty mezi suchozemskými a vodními savci.

Jsou to už více než čtyři měsíce, co SpaceX vyrazila dech fanouškům startem těžkého nosiče Falcon Heavy – a možná se schyluje k dalšímu velkému úkazu! Elon Musk totiž nenápadně na Twitteru oznámil, že se společnost po letech odkládání a spekulací v zatím neznámém horizontu pokusí zachránit i druhý stupeň svých nosičů Falcon 9. Sloužit by k tomu měl zřejmě nafukovací tepelný štít z dílny NASA.

Sobotní noc 2. června se pro obyvatele Botswany nesla v nečekaném duchu - malý, dvoumetrový asteroid totiž vstoupil nad jihoafrickým státem rychlostí 17 km/s do atmosféry a jako bolid krátce rozjasnil tmavé nebe. Nesl jméno 2018 LA, oproti většině jiných podobných těles jej však přece jen odlišovalo něco podstatného – astronomové malý objekt detekovali osm hodin před tím, než do pozemské atmosféry vstoupil. Jde o třetí případ úspěšné včasné detekce asteroidu, která by jednou mohla zachraňovat životy.  

Kosmický věk loni oslavil 60 let své existence, přesto se za hranice planety podívalo méně než 600 lidí. Brian Wang ze serveru Singularity Hub má však za to, že vyvíjený supernosič BFR miliardáře Elona Muska by mohl během 20 let od svého prvního letu dopravit do vesmíru miliony lidí. Ačkoliv jde jenom o korelaci součastnosti vs. historie experimentání dopravy, předkládá k tomu zajímavé argumenty.

Jedovaté žáby pralesničky jsou ikonickými představiteli organismů s výstražným zbarvením. Jejich pestré neonové barvy už dopředu signalizují, že pozření žáby nebude jen tak. Případní dravci, pokud otravu přežijí, si díky němu mohou rychle, snadno a trvale zafixovat, jakým odstínům či vzorům se příště vyhnout. Pralesničky umí ještě víc - nejenže svým zbarvením straší, ale v tu pravou chvíli ho mohou použít i jako účinné maskování.

Spojení živých bytostí a strojů přestává být tématem vědecké fikce a stává se pomalu realitou. Zatím posledním výzkumem, který učinil výrazný krok kupředu ve vzniku reálných kyborgů, představili výzkumníci Tokijské univerzity. Podařilo se jim propojit uměle vypěstované živé buňky se strojem tak, aby živé svalstvo posloužilo k rozpohybování celého robota. Prozatím princip funguje v případě malého hybridního prstu.