Články s tagem: věda a poznání
Vesmír
Ve sluneční soustavě se možná ukrývá 'nový' mezihvězdný objekt
11. 6. 2018
|
Ladislav Loukota
Loni na podzim oslavoval svět astronomie velkou událost: Skrze pravděpodobný asteroid později pojmenovaný Oumuamua došlo na první detekci průletu mezihvězdného tělesa sluneční soustavou. Nejenže to zbořilo některé naše dosavadní představy o podobě podobných objektů – naznačilo to také, že obdobné průlety mohou být daleko častější, než jsme do té doby tušili. Není tak nepředstavitelná ani situace, kdy namísto průletu gravitační vliv Slunce, Jupitera či jiných planet mezihvězdného návštěvníka navždy lapí v našem kousku vesmíru. Nová práce možná našla právě takového hvězdného zbloudilce.
Technologie
Čeští vědci dokázali zobrazit molekuly v subatomárním rozlišení
10. 6. 2018
|
Ladislav Loukota
1
S jednoduchým mikroskopem má zkušenost snad každý ještě ze základní školy. Nejnovější rastrovací mikroskopy s atomárním rozlišením však dosahují takové přesnosti, že stále lépe zobrazují i samotné molekuly, atomy a vazby – to pak materiálové fyzice dává celou novou paletu možností. Nově se svým submolekulárním mikroskopem pochlubil i tým českých vědců z Prahy a Olomouce, za významného přispění kolegů z Číny. Podařilo se jim totiž vůbec poprvé změřit iontové hydráty sodíku.
Člověk
Kurkuma je novou nadějí v léčbě rakoviny. Vrací poškozeným buňkám schopnost zemřít
9. 6. 2018
|
Pavel Pešek
Kurkuma se běžně používá v indické kuchyni, sáček žlutého prášku s obrázkem podobným kořeni zázvoru se možná vyskytuje i ve vaší kuchyni. Kromě využití v kuchyni se také používá v tradiční čínské medicíně. Jihokorejští vědci zjistili, že jeho protizánětlivé účinky lze použít i v tradiční medicíně – při léčbě rakoviny
Vesmír
Curiosity na Marsu našla organické molekuly. Mimozemský život to však zatím není
8. 6. 2018
|
Ladislav Loukota
1
Čtvrteční tisková konference NASA vyvolala velká očekávání již dopředu. Bylo známo, že se bude mluvit o posledních odhaleních roveru Curiosity na Rudé planetě - také však bylo známo, že se tiskovky bude účastnit vědkyně specializovaná na organické molekuly či vědec odpovědný za výzkum chemie atmosféry. Den poté jsme chytřejší - sonda totiž na Marsu (opět) našla organické molekuly, skutečně významná je však především druhá studie přinášející důkazy o propojení metanu a marťanských ročních období.
Vesmír
Tajemství černých děr, 1. díl: Odkud se vzaly a jak se projevují navenek?
8. 6. 2018
|
Pavel Vachtl
Černé díry jsou významné objekty, jimiž se už dlouho zabývá moderní astrofyzika. Jsou už také nejméně 50 let hitem populární kultury a sci-fi. Samotný název "černá díra" přitom zpopularizoval fyzik John Wheeler v roce 1967, poté, co mu ho k použití během přednášky navrhl jeden ze studentů.
Technologie
Do nejmenšího domku na světě se nevejde ani červ
7. 6. 2018
|
Ladislav Loukota
Na první pohled ten snímek může působit jako fotka menší chalupy skrze noční vidění. "Nejmenší dům na světě" je ale ve skutečnosti výtvorem o velikosti pouhých 300x300 mikronů. Vytvořily jej roboti operující v oboru optických nanotechnologií. Jedná se o doposud nejlepší ilustraci pokroku v konstrukci titěrných objektů – v praxi tak bude metoda sloužit k poněkud praktičtějším účelům, než ke stavbě domků pro mikroby.
Příroda
Vědci poprvé přenesli vzpomínku mezi dvěma bytostmi. Zatím u plžů
6. 6. 2018
|
Ladislav Loukota
2
Jedním z nejrozšířenějších zobecňujících mýtů kolem lidského mozku je tvrzení, že jde "pouze o biologický počítač". Ne snad, že by tvrzení nebylo velmi zjednodušeně pravdivé – ve srovnání s mozkem jsou však běžné počítače extrémně primitivní systémy operující na extrémně primitivním jazyku. Způsob, jakým provádí "operace" náš vlastní mozek, je nám do velké míry stále neznámý. Pomalu však i na této frontě činí věda pokroky. Nejnověji skrze přenos primitivní vzpomínky mezi dvěma zvířecími mozky.
Vesmír
K Marsu poprvé zamířily dvě mikrosondy. Měří sotva pár desítek centimetrů
5. 6. 2018
|
Ladislav Loukota
Ve vědeckofantastickém románu Setkání s Rámou spisovatele Arthura C. Clarkea prolétne sluneční soustavou obří automatizovaná mimozemská sonda velká desítky kilometrů. Budoucnost alespoň pozemských kosmických sond ovšem bude zřejmě přesně opačná. V uplynulém měsíci americká NASA dokončila první fázi mise MarCO, která k Marsu vyslala prozatím nejmenší pár sond v historii. Bude-li úspěšná i druhá fáze – samotný průlet kolem Marsu – automatické mise zítřka se nejspíše budou dále zmenšovat.