Jak vypadá Bůh? Mladší a přívětivější, než čekáte

- Příroda autor: Jan Toman

Otázka, jak vlastně vypadají božstva, nedává věřícím spát odnepaměti. Zatímco některá náboženství specifikují vzhled bohů, bohyň a dalších nadpřirozených entit do nejmenších detailů, v našem kulturním okruhu nejrozšířenější křesťanství je o poznání skoupější. Některé jeho směry si dokonce zobrazování Boha, podobně jako židovství nebo islám, zapověděly docela. A co vlastně říkají představy Boha o lidech samotných? Těmto problémům se nedávno podívala na zoubek trojice amerických experimentálních psychologů.

Ze snímku Stvoření světa

Ze snímku Stvoření světa,zdroj: IMDB

Většina umělců v průběhu staletí ale měla docela jiný názor, a tak se můžeme setkat se zobrazeními Boha sahajícími od Michelangelovy Sixtinské kaple až po kreslený film Stvoření světa. Opravdu si ale většina věřících představuje Boha jako vousatého starce? 

Třebaže se v Bibli můžeme dočíst, že Bůh stvořil člověka k obrazu svému, Písmo jako celek má v tomto ohledu k jednoznačnosti daleko. Už od doby starých Římanů se ale v západním umění uchytil obraz Boha jako silného, autoritu vyzařujícího muže, který vychází stejnou měrou ze starozákonních příběhů a představy Dia nebo Jupitera.

V průběhu času mezi atributy křesťanského Boha přibyl dlouhý vous značící moudrost a jeho tradiční umělecká představa se ustálila zhruba tam, kde skončil na fresce Stvoření Adama slavný Michelangelo. Na druhou stranu se ale setkáme s bezpočtem netradičních zpodobnění Boha, od zcela abstraktních až po ty, které mu přisuzují ženské rysy nebo odpovídají fyzické podobě lidí obývajících ten který kout světa.

Po čem lidé touží

Představy o podobě Boha se tedy mohou výrazně lišit. To je zajímavé zejména z psychologického hlediska, neboť tyto odlišnosti vypovídají o nás samých. Vzhledem k tomu, že lidem slouží tvář z hlediska neverbální komunikace jako vývěsní štít, představy o tom, jak Bůh vypadá, zároveň vypovídají o jeho předpokládaných vlastnostech.

Podobný předpoklad vědci potvrdili už dřív. Když si například měli Američané představit typického příjemce sociálních dávek, častěji mu přisuzovali tmavou kůži. Ateistům zase v průměru přisuzovali nedůvěryhodné "lasiččí" rysy tváře.

Když tedy srovnáme náboženské představy různých skupin obyvatel o tom, jak má vypadat všemocná entita, můžeme lehce odečíst, po čem tyto vrstvy společnosti touží, nebo jakým charakterovým rysům přikládají větší důležitost.

Navíc se podobným stylem můžeme dozvědět i to, co by lidé v přímém rozhovoru nikdy nepřiznali. Řada věřících se například zdráhá Bohu přiřknout lidské vlastnosti. Prostřednictvím jejich představ o podobě Boha ale tyto předpokládané vlastnosti můžeme zjistit.

Podle představ Bible?

Ještě před začátkem výzkumu museli vědci vyřešit několik zádrhelů. Tak například je jasné, že si věřící budou své bohy představovat přednostně podle toho, co o nich tvrdí posvátné texty. Sdílené představy může posilovat také společná socializace, například ve školách. Případné sdílené rysy by přitom lehce mohly zakrýt jakékoli individuální rozdíly.

Na druhou stranu se ale ukazuje, že přinejmenším v případě křesťanského Boha se lidé příliš nevážou. Rozdíly mezi tím, jak si představují Boha jednotliví věřící, jsou podle různých dřívějších výzkumů prakticky stejné, jako rozdíly mezi představami jednotlivých kultur či geografických regionů.

Tyto obavy se ukázaly liché i podle výsledků provedené studie. Při ní nejprve výzkumníci shromáždili několik stovek amerických křesťanů ze všech částí Spojených států. Těm následně několikasetkrát promítali vždy trochu pozměněný obrázek průměrné americké tváře. V každém případě měli respondenti za úkol vybrat z dvojice tváří tu, která podle nich více odpovídá jejich představě Boha. Respondenty přitom podle jednoduchého dotazníku roztřídili podle pohlaví, věku, politické orientace, etnického původu a vnímané atraktivity.

Mladý, atraktivní, chytrý běloch

V druhé fázi experimentu výzkumníci oslovili nic netušící dobrovolníky. Promítli jim zprůměrovaný obrázek tváří vybraných předchozí skupinou jako spíše božské oproti zprůměrovanému obrázku těch tváří, které jakožto božské věřící odmítli.

Dobrovolníci měli za úkol tváře ohodnotit podle toho, jak se jim zdají staré, černošské, maskulinní, atraktivní, šťastné, bohaté, milující a vyzařující moc. Nakonec experiment vědci zopakovali ještě se zprůměrovanou Boží tváří liberálů a konzervativců, starších a mladších lidí, bělochů a černochů, mužů a žen a lidí považujících se za atraktivní a neatraktivní. Tím, že všechny části experimentu nechali provést i ohodnotit dobrovolníky, se přitom vědci vyhnuli tomu, aby do výsledků promítli jakékoli vlastní předpoklady.

Výsledná "Boží tvář" zprůměrovaná podle představ amerických křesťanů se na hony vzdálila "kostelním" obrazům moudrého starce na obláčku. Americký Bůh je podle dotazovaných dobrovolníků mladý běloch spíše maskulinního vzhledu, ale zároveň atraktivní, inteligentní a milující. Oproti své antitezi (průměru obrázků, které křesťanští respondenti jako spíše Boží neoznačili) kupodivu nevyzařuje víc síly, ale to je patrně dáno hlavně faktem, že Američané preferují spíše představu milujícího než trestajícího Boha.

O něco méně překvapivé byly rozdíly mezi představou Boha u liberálů a konzervativců. Podle konzervativců je spíše starší, maskulinnější, mocnější a bohatší. "Bůh liberálů" naopak vykazuje spíše milující a černošské rysy. Nikoli překvapivě se tak ukázalo, že konzervativci touží po Bohu, který udělá pořádek, zatímco liberálové po tolerantní bytosti zajišťující spíše společenský smír.

Zbývající výsledky potom především ukázaly, že lidé mají silnou tendenci představovat si Boha "k obrazu svému". Tvář Boha starších lidí je spíše starší a Bůh atraktivnějších lidí má tvář spíše atraktivní. Co se týče Afroameričanů, zde byl vliv jejich původu překvapivě malý. Představovali si sice v průměru Boha s výraznějšími černošskými rysy, ale jen s velmi malým rozdílem oproti bělochům. I jejich představa Boha odpovídala spíše bělošské tváři. Pohlaví potom nemělo na vzhled Boží tváře vliv žádný. Jak muži, tak ženy si Boha představovali jako muže.

Skryté touhy nás samých

Podobný výzkum se může na první pohled zdát úsměvný. Ve skutečnosti nám ale může povědět mnohé o nás samých. Tak především se znovu potvrdilo, že individuální představy lidí o Bohu formují především jejich motivace – například touha po moudrém otci, který v našem životě udělá pořádek, nebo bytosti, která o nás bude pečovat po smrti.

Lidé z konfliktních regionů proto vnímají Boha spíše jako autoritou oplývající trestající bytost, lidé, kterým se zhroutilo životní uspořádání, jako bytost zajišťující pořádek a ženy nebo muži, kteří strádají po citové stránce, jako milující entitu. Ze stejného důvodu si v tomto výzkumu liberálové představovali Boha jako více milujícího a tolerantního, zatímco konzervativci jako přísnějšího.

Kromě toho se na našich představách o Bohu mohou odrazit různá kognitivní zkreslení. Například neopodstatněná tendence všem podobným bytostem přisuzovat lidské (nebo dokonce své vlastní) motivace a touhu zasahovat do lidských záležitostí. Tento předpoklad potvrdil fakt, že mají lidé tendenci si Boha představovat trochu jako sebe samého.

Lidské představy o Bohu tak ze všeho nejvíc odrážejí naše vlastní ega. Ani to ale koneckonců není nic nového. Už řecký filosof Xenofanes popuzoval své současníky myšlenkou, že kdyby věřili v bohy koně nebo lvi, představovali by si je jako příslušníky jejich vlastního druhu.

Výzkum tak přinesl spoustu zajímavých teoretických poznatků, které ale mohou nalézt použití i v praxi. Jednou z možností je například řešení, nebo alespoň chápání, náboženských sporů. V každém případě bychom ale měli mít na mysli, že zdokumentované výsledky platí jen podmíněně. Leccos by například mohlo změnit zakomponování některých ikonických božských znaků, například rozměrného plnovousu.

Výsledky také platí jen pro americkou populaci. Nelze vyloučit, že v našich končinách si lidé Boha představují podobně. Bez dalšího výzkumu ale můžeme jen hádat.

Zdroj: JC Jackson, N Hester & K Gray (2018): The faces of God in America: Revealing religious diversity across people and politics. PloS one, 13.

Tagy: víra a náboženství věda a poznání nadpřirozeno