Vědci si rádi hrají a promýšlejí všechny možné i nemožné eventuality. Jen najít vhodnou příležitost. S nejrůznějšími šílenými spekulacemi se tak nejčastěji setkáme v souvislosti s vědeckofantastickými trháky. V létě jsme se mohli poučit o dinosaurech, na podzim o kolonizaci Marsu a teď se na řadu dostává zlatý grál všech kinematografických nadšenců – Hvězdné války.

Po letech pokusů se podařilo přivést na svět první vrh štěňat 'vyrobených' pomocí umělého oplodnění. Existenci sedmi štěňat drželi američtí vědci v tajnosti, dokud si nebyli stoprocentně jistí, že jsou zvířata v pořádku. Nyní výsledky zveřejnili v odborném magazínu PLoS One.

S vědomím je to složité. Nejen, že dění ve své hlavě často nerozumíme ani my sami, ale o moc úspěšnější ve svých snahách o jeho pochopení nebyli ani největší učenci. A to se o tento fenomén zajímali už nejstarší filosofové a nepustil ani moderní psychology, biology a kybernetiky. Jisté je, že nějak souvisí s prožíváním emocí. Nejjednodušší organismy nejeví známky sofistikovaného uvažování a řídí se téměř výhradně reflexy, "vyšší" živočichové oproti tomu oplývají širokým emočním repertoárem a mají přinejmenším základy vědomí. 

Posledního listopadového dne bude v Paříži zahájena dlouho očekávaná konference OSN o klimatických změnách. Pod pokličkou ale doutná řada dalších problémů spojených s přístupem člověka k životnímu prostředí. Jedním z nich je systematické likvidování světových oceánů. Jen za posledních 45 let se populace ryb ve světových vodách snížila o strašidelných 50 procent.

Ačkoli se to při pohledu z české kotliny může zdát zvláštní, drtivá většina obyvatel naší planety vyznává tu či onu náboženskou víru. Za nábožensky založené se považuje zhruba 5,8 miliardy lidí, tj. celých 84 procent světové populace. Představitelé prakticky všech významných náboženství rádi zdůrazňují, že jsou jejich ovečky štědřejší, spravedlivější a vůbec morálně nadřazenější - když už ne přívržencům jiných náboženství, tak rozhodně ateistům s jejich podezřelými mravy. Obvykle to však není ničím víc než pouhým osobním přesvědčením samotných věřících. Ověřit to je otevřenou výzvou pro evoluční psychology.

"Publikuj nebo zhyň! (Publish or perish!)" praví známá vědecká zásada, na kterou si po roce 1989 musejí stále více zvykat i čeští vědci. Jenže dostat se do prestižních vědeckých časopisů je tvrdý oříšek - trvá to příliš dlouho a výsledek není vůbec jistý. Žijeme ale v otevřené éře internetu a tak se stále více rozmáhá fenomén "open acces" publikací. Co to je a jaká úskalí to přináší jak vědcům, tak laické veřejnosti?