Články s tagem: věda a poznání
Evoluční historie pohádek: Vědci odhalili, jaké příběhy jsou nejstarší
29. 1. 2016
|
Jan Toman
Pohádky toho s vědou na první pohled mnoho společného nemají. Leckdo by dokonce mohl pochybovat, jestli je vůbec výzkum ústně tradovaných příběhů k něčemu dobrý. Rázně se tyto spekulace rozhodla utnout dvojice originálních vědců – literární historička a evoluční biolog. Dali dohromady údaje o rozšíření základních typů příběhů a aplikovali na ně metody, kterými se normálně studuje evoluční historie "stromu života". Výsledky předčily všechna očekávání.
Kde se toulá nová doba ledová? Tak trochu v tom má prsty člověk
27. 1. 2016
|
Jan Toman
Podmínky na zemském povrchu jsou všechno, jen ne stabilní. Naše planeta zažila během své historie období, kdy led sahal až k rovníku, stejně jako periody, při kterých se tropické pralesy rozrostly až do našich zeměpisných šířek. Co se týče bezprostřední minulosti, po relativně teplém období zahrnujícím křídu a první polovinu třetihor se klima začalo postupně ochlazovat. Přesun kontinentů na současné pozice silně omezil teplé rovníkové proudění a podpořil vznik ledových oceánských proudů. Svou roli sehrál i zdvih And a Himalájí. V pliocénu, období, které začalo zhruba před pěti miliony let, nastal zlom. Začalo střídání suchých a mrazivých období s teplými a vlhkými stádii – dob ledových a meziledových.
Psi opravdu rozumí lidským emocím, dokázali vědci
26. 1. 2016
|
Jan Toman
O výjimečném vztahu mezi psy se mluví často. Koneckonců pravděpodobně jde o první zvíře, které si kdy lidé ochočili. Možná i proto mají psi k člověku daleko bližší vztah než třeba kočky. Nějakou dobu už také tušíme – a každý chovatel to může dosvědčit – že psi rozeznávají signály o momentálním naladění ostatních savců včetně člověka. Důmyslný experiment britských a brazilských etologů však nedávno dokázal, že lidským emocím dokonce do značné míry rozumějí.
Transplantace zvířecích orgánů: Čeká nás revoluce ve zdravotnictví?
22. 1. 2016
|
Jan Toman
Co mají společného nejnovější techniky genové manipulace, pokrok ve zkoumání kmenových buněk a hádající se američtí medikové? Zadními vrátky se k nám připlížila budoucnost. A dává o sobě hlasitě vědět. Zcela představitelnými a s nynější technikou uskutečnitelnými se stávají biomedicínské postupy, které ještě před pár lety vévodily vědeckofantastickým románům. Pokud se nevynoří nějaká zásadní překážka, během několika let bude zřejmě možné lidem transplantovat speciálně upravené zvířecí orgány či orgány vypěstované ve zvířatech z lidských buněk. Příznivci těchto transplantací lákají na dlouhý a zdravý život, zatímco odpůrci straší scénami jak vystřiženými z filmu Ostrov doktora Moreaua. Zdravotnické instituce mezitím nabádají k opatrnosti, ale pokrok si hledá vlastní cesty…
Zemětřesení možná půjde předvídat – podle změn atmosféry
15. 1. 2016
|
Jan Toman
I když se s nimi v České kotlině příliš často nesetkáváme – přinejmenším ne v jejich nejničivější formě – zemětřesení jsou neodmyslitelnou metlou naprosté většiny lidských společností. Naše planeta je zkrátka geologicky aktivním tělesem a občas nám to dává pořádně najevo. Dosavadní pokusy předpovídat ničivé otřesy se nesetkaly s přílišným úspěchem. Možná ale existuje metoda, která by mohla být přesná.
Proč tak ochotně propadáme nesmyslům na internetu
13. 1. 2016
|
Jan Toman
Zná to každý z nás. Jakmile se připojíme na Facebook nebo jinou sociální síť, hned nás obklopí konejšivě povědomé příspěvky našich soukmenovců. Ať už jsme příznivci levice, pravice, Sparty nebo Slavie, vždy se ocitneme mezi svými. Spokojeně si zanotujeme a z rovnováhy nás může vyvést jen nějaký "šílenec", jehož pobuřující příspěvek se nám na obrazovce musel objevit snad jen omylem. Hlavně na něj neklikat! Jakmile to zkusíme, ocitneme se na "nepřátelském území", kde nejen že jsou takové názory normální, ale lidé se v nich dokonce vzájemně utvrzují.
Přijde bakteriální apokalypsa? Pár 'zbraní' ještě máme, vývoj antibiotik ale vázne
12. 1. 2016
|
Jan Toman
Zprávy o nebezpečí nadměrného předepisování antibiotik se v posledních letech staly takřka folklórem. Bakterie se této třídě léků pomalu ale jistě přizpůsobují a doby, kdy jedna pilulka penicilinu dokázala vyhubit všechny mikroby v nemocnici, jsou už dávno minulostí. Fenomén tzv. mikrobiální odolnosti neboli rezistence čím dál víc zasahuje i do našich každodenních životů. Z mnoha příkladů můžeme zmínit obtížně léčitelné kmeny tuberkulózy nebo kapavky, které v posledních letech nejsou výjimkou. V krajním případě se však lékaři stále mohou spolehnout na "antibiotika poslední záchrany". I nad nimi se už ovšem začínají stahovat temná mračna…
Ötziho bolesti břicha vrhají nové světlo na osídlování Evropy
9. 1. 2016
|
red
Je až k neuvěření, co všechno dokázali vědci "vytáhnout" ze slavného Ötziho - 5300 let staré mumie z z Ötztalských Alp. A po čtvrt století od jejího nalezení se dozvídáme další a další věci. Třeba že pračlověka nejspíš trápily silné bolesti břicha. A také to, že osídlování Evropy bylo zřejmě složitější, než jsme si dosud mysleli.