Otázka vzniku života provází lidstvo od nepaměti. Většina myslitelů hledala a hledá jeho kořeny na Zemi. V průběhu historie se ale opakovaně vynořuje i myšlenka, že na naší planetu přišel odjinud. S podobnými názory bychom se mohli setkat už ve starověkém Řecku, přičemž jako dobře rozpracovanou vědeckou teorii – teorii panspermie – je veřejnosti předvedl Švédský chemik Svante Arrhenius už na počátku 20. století. Až nyní ji ale dvojice amerických vědců posouvá blíže k možnosti přímého testování.

Čeští vědci společně s Nory vyvíjejí v severonorském Finnmarku novou metodu, jak měřit znečištění. Zkoumají vzorky půdy, rašeliny, mechů, lišejníků a sněhu a zjišťují původ a šíření izotopů kovů, které na pomezí Finska a Ruska už 80 let produkuje ruská továrna, která zpracovává nikl. 

Z Bajkonuru odstartovala loď Sojuz TMA-18M, která veze na Mezinárodní vesmírnou stanici trojici kosmonautů z Ruska, Dánska a Kazachstánu. Přistát by měli v pátek ráno. Dán a Kazach stráví na palubě ISS jen pár dní, zato Rus tam pobude dlouhé měsíce. 

Při plánování cesty na Mars se stále dokola řeší technologie, ale co samotní astronauti? Vydrží tak dlouho odříznuti od světa? Nebude jim třeba hrozit ponorková nemoc? "Nehrábne" jim? Šestice vědců - tři muži a tři ženy - to chce zjistit a nechala se na rok zavřít do hermeticky izolovaného prostoru. 

Na palubě Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ode dneška nachází i několik druhů whisky a dalších pálenek. Přivezla je tam japonská nákladní loď H-II Kunotori společně s dalšími 4,5 tun zásob. Posádka si ale na alkohol bude muset nechat zajít chuť, na vzorcích chtějí vědci zkoumat, zda si pálenky uchovají své vlastnosti i po ročním pobytu ve vesmíru. 

Už máte dost hádek o tom, jestli psi a kočky vidí černobíle? Nebo jste jen zvědaví, jak se na své okolí kouká třeba včela nebo papoušek? Díky práci výzkumníků v britském Exeteru se nyní můžete podívat na svět očima (nejen) těchto zvířat.