Články s tagem: Věda
Turecko chce změnit podobu včasného varování před zemětřeseními
22. 9. 2018
|
Ladislav Loukota
Předpovídání zemětřesení je jedním z těch oborů, u kterých navzdory půlstoletí činnosti došlo k velmi malému pokroku. Změnit by to nyní chtěl nový detektor, který Turecko ve spolupráci s agenturou NASA otevřelo v Istanbulu. Jde o první výstřelek podobného druhu, který by seizmickou predikci chtěl obohatit také o mobilní aplikaci. Na předpovědi otřesů by se tak mohl teoreticky podílet každý z nás.
Nová vakcína proti rakovině kůže má stoprocentní úspěšnost
21. 9. 2018
|
Ladislav Loukota
Posílení imunitní odezvy těla vůči nádorovému onemocnění je novým žhavým trendem onkologie - takzvaná imunoterapie. Již tradiční formou tohoto postupu je odebrání imunitních buněk pacienta, jejich "naučení" vyhledávání rakovinových buněk pomocí genetické terapie, rozmnožení a vrácení do těla. Tento postup je ale drahý a časově náročný. Probíhají proti i jiné formy pokusů, které by "naučily" imunitní buňky vyhledávat nádory po injekci bioaktivních látek přímo do těla pacienta.
Solární megafarma by mohla ze Sahary udělat zahradu
20. 9. 2018
|
Ladislav Loukota
Můžeme klimatickým změnám čelit i jinak, než jenom omezováním vypouštění oxidu uhličitého? Nová studie Illinoiské univerzity přišla s kalkulacemi klimatického dopadu hypotetické solární megaelektrárny na Sahaře. Zjistila při tom, že krom výrazných energetických zisků by podobný projekt ochladil oblast do té míry, že by na Saharu začalo proudit více srážek.
Temně středověké 'multi-kulti'? Germánské pohřebiště hostilo obyvatele celé Evropy
19. 9. 2018
|
Jan Toman
Temný středověk si obvykle spojujeme s pádem Říma, nájezdy barbarů a celkovým úpadkem kultury, bohatství i vzdělanosti. Poslední, co bychom od tohoto období zmatků čekali, je kosmopolitní společnost spojující osoby z nejrůznějších koutů světa. Přesně to ale dokládá překvapivý nález z jižního Německa – i když hned druhý pohled naznačuje, že pozadí zdejšího "multi-kulti" možná bylo daleko temnější…
SpaceX chce v roce 2023 vyslat k Měsíci umělce. První mu už zaplatil
18. 9. 2018
|
Ladislav Loukota
Stejně jako loni, také letošní září se neslo ve znamení aktualizace změn v designu vyvíjeného supernosiče společnosti SpaceX jménem BFR. Letošní update ovšem přeci jenom formulku trochu ozvláštnil – zmiňoval totiž spíše novinky v návrhu lodi BFS, kterou má BFR vynášet, a přinesl i první plán komerční mise. Tou má být oblet Měsíce plánovaný na rok 2023. A nebyl by to Elon Musk, kdyby s pomocí prvního známého lunárního turisty celé oznámení opět nepojalo v duchu velké šou.
Svalovou dystrofii se podařilo vyléčit pomocí genového editoru CRISPR
17. 9. 2018
|
Ladislav Loukota
Prenatální testy odsunuly problém dědičných chorob stranou – řada těhotenství, u nichž testy riziko dědičné nemoci odhalí, je ukončeno. Přesto však takový přístup nelze považovat za "skutečné" vyléčení. To slibuje až počínající věk genových terapií. Další z nich se nyní podařilo vykurýrovat, prozatím u psů, zhoubnou Duchennovu svalovou dystrofii.
Obchod s jantarem bujel již v prehistorické Evropě
16. 9. 2018
|
Ladislav Loukota
Jako výjimečný obchodní artikl historie máme tendenci vnímat spíše vzácné kovy - zlato, stříbro, měď. Dávno před nimi však první kultury našly zálibu v docela jiné druhu komodity. Řeč je o jantaru, ale i nefritu či obsidiánu, které bylo v dané éře snazší zpracovat a které kvůli svému vzhledu měly výjimečné postavení. Stopování toho, kterak primitivní evropské národy tisíce let před vznikem své civilizace s podobným zbožím obchodovaly, nám pomáhá ucelovat obrázek společnosti z této pradávné historie.
Proces vypůjčený od řas by mohl napomoci vývoji umělé fotosyntézy
15. 9. 2018
|
Ladislav Loukota
Energetická krize lidské civilizace působí v řadě ohledů paradoxně. Nejenže pod našima nohama rotují obří kvanta rozžhavené horniny, ale Země navíc obíhá kolem 4,6 miliardy let explodující koule horkého plazmatu, které říkáme Slunce. I přesto máme problém z obou těchto zdrojů smysluplně získat dost energie, a jsme tak závislí hlavně na fosilním palivu vzniklém z předešlých mrtvých obyvatel planety. Na Zemi však rozhodně existuje jeden druh, který "solární energii" ke svému chodu majoritně využívá – jde o rostliny závislé na fotosyntéze. Nová studie Cambridgské univerzity přispěla k tomu, abychom jejich metodu jednou mohli začít využívat v energetice i my.