Supravodivost je jako jeden z klíčů k budoucím technologiím skloňována již po několik generací. Přinést by nám mohla snadnější levitaci, novou generaci baterií i přesnější lékařské skenery. Ačkoliv supravodivosti již dosáhneme, leccos by se usnadnilo, kdybychom ji uměli provozovat za běžných teplot – objev blížící se k této ideji však nyní hlásí tým z MIT. Vše přitom spočívá v relativně prostém sendvičovém uspořádání jedné vrstvy grafenu na druhou.

Nebylo by skvělé, kdyby bylo možné zpomalit tělesné pochody zraněné osoby a dát tak záchranářům více času na její stabilizaci? Právě tak uvažuje americká vojenská výzkumná instituce DARPA, která zahájila předběžný vývoj metody, kterou by bylo možné podobnou vizi převést do reality.

Že brambory se syrové nejí, se učí už děti na prvním stupni. Není to jen kvůli chuti, ale hlavně neurotoxinu, který v nich při špatném skladování vzniká. Toxiny v sobě mají i třeba fazole či lilky. Největší pozor bychom si ale měli dávat u mandlí - hrst hořkých mandlí může skončit smrtí.

Do několika desítek let nebude vzácností jen cibetková káva, ale zřejmě i ta obyčejná. Tedy alespoň káva chutnající tak, jako nyní. Klimatické změny totiž ohrožují kávovníky. Pěstitelé se je sice snaží zachránit, ale možná to bude na úkor chuti...

Před několika dny jsme na Neddu psali, že dávným vodním obratlovcům mohl pomoci na souš Měsíc, respektive výrazné přílivy a odlivy v období devonu. Z hlediska evoluce celého pozemského ekosystému bylo ale ještě důležitější osídlení souše vyššími rostlinami. A zdá se, že to bylo mnohem dřív, než naznačují roztroušení zkameněliny.

Nové formy exotické hmoty dnes vznikají skoro jako na běžícím pásu – jen pár týdnů po vytvoření "světelných molekul" ohlásil mezinárodní tým vědců vytvoření tzv. Rydbergova polaronu. Ten v zásadě tvoří atomy vměstnané dovnitř jiného "zvětšeného" atomu. Jak něco podobného vzniká a k čemu to může jednou sloužit?