Jedna z nich nejbližších hvězd Proxima Centauri se v nedávné době dočkala velké erupce. Ta byla pozorována loni v březnu a dosáhla desetkrát vyššího jasu než kterékoliv erupce, které byly pozorovány lidmi v historii našeho Slunce. Vzhledem k tomu, že by kolem této hvězdy měla obíhat naše nejbližší exoplaneta jménem Proxima b, může erupce věštit problémy pro místní vyhlídky pro život - a možná i samotnou existenci planet jako takových.

Pět let poté, co se spojenému týmu MIT a Harvardovy univerzity podařilo vytvořit unikátní "molekulu" světla skrze donucení interakce dvou různých fotonů, svou práci vědci posunuli na vyšší úroveň. Vytvořili podobnou interakci ze tří fotonů. Nová forma světla by se mohla hodit v kvantových počítačích zítřka – pokud se podaří přijít s dalšími formami reakce částic světla.

Přechod organismů na souš bývá právem považován za velký milník evoluce. Ať už se jednalo o rostliny, houby, nebo třeba členovce, teprve s jejich přechodem na pevnou zem vznikl globální ekosystém ve své dnešní podobě. Lidskou pozornost vždy nejvíce přitahovaly osudy svaloploutvých ryb, které v prvohorách daly základ pozemským čtyřnožcům, a stály tak i na počátku naší evoluce. Záhadou ovšem stále zůstává, co vlastně naše dávné předky na pevnou zem přivedlo. Jednalo se o náhodu, byli tam vytlačeni, nebo za celým přechodem stály nějaké dosud neznámé vlivy?

Na rozvoj homosexuality mají výrazný vliv genetické predispozice a může být způsobena i poruchou vývoje hormonálního systému plodu. Nově se ukazuje, že důležitou roli může u mužské homosexuality hrát i imunitní systém matky. 

Přestože má očkování i své odpůrce, má svůj význam. Aby byli chráněni i ti, kdo z různých důvodů očkovaní nemohou či nechtějí podstoupit, začali se vědci začali zabývat možností přenosu virových vakcín mezi lidmi. Kombinace genového inženýrství a epidemiologických znalostí otevírá cestu k vývoji nových vakcín, které umožní cílený přenos z očkovaných lidí na neočkované jedince za účelem zvýšení skupinové imunity. 

Koně Převalského, kteří se prohánějí po mongolských stepích, byli považováni za poslední divoké koně na světě. Nová studie mezinárodního týmu vědců ale tuto hypotézu vyvrací a přepisuje dějiny koní. Robustní zvířata s tlustou kůží a kartáčovitou hřívou jsou ve skutečnosti zdivočelými potomky koní kdysi ochočených příslušníky takzvané botajské kultury. A jsou tu ještě další překvapení.