Společnost Quantexa přišla s nápadem na novou technologii využívající strojové učení, která by mohla pomoct bezpečnostním složkám ve stopování pašování lidí nebo praní peněz. Její umělá inteligence má být schopná rozeznávat kontext daného prostředí - díky sledování "stopy peněz" by tak prý měla v dohledné době odhalovat doposud skryté zločiny. Není to však jediná vize toho, jak by umělé inteligence mohly proměnit svět policejní práce.

Spaní v houpací síti nemusí být jenom prospěšné pro vaše pohodlí, ale i paměť a kvalitu života. Naznačuje to nová dvojice studií, která zkoumala vliv celonočního houpání jak u lidí, tak i myší. Budou terapeutické postele budoucnosti zavěšené ke stropům?

Jen dva měsíce po čínském oznámení prvních geneticky modifikovaných novorozeňat nyní přišli vědci z Říše středu s další novinkou. Podařilo se jim totiž úspěšně naklonovat pětici makaků z jediného geneticky upraveného primáta. Blíží se planeta opic? Spíše naopak - čínský vynález totiž slibuje svět s výrazně menším počtem pokusů na zvířatech.

Optické a elektronové mikroskopy nám napomohly v 21. století učinit celou řadu nových objevů o tom, jak funguje mozek. Jejich příslib však rozhodně není vyčerpán – nejnověji to dokazuje studie Massachusettského technologického institutu, která v praktických podmínkách dosáhla až tisícinásobného zrychlení zobrazovacích metod sledujících rozmístění neuronů a mozkových sítí obecně. Podařilo se díky tomu zobrazit části mozku myši a celý mozek mouchy v doposud nepoznané rychlosti.

"Nejbližší" budoucnost Slunce je nejspíše mnoha lidem známá - do pěti miliard let dojde uvnitř Slunce palivo pro stávající typ reakce a hvězda se začne měnit v rudého obra. Během této etapy dost možná pohltí i Zemi. Tou dobou však už na jejím povrchu život s nejvyšší pravděpodobností nebude. Jakmile za zhruba další jednu až dvě miliardy let dojde na kolaps vnějších částí solární atmosféry, sluneční soustava se přemění na "planetární mlhovinu". Spolu s tím se zbylé sluneční jádro stane tzv. bílým trpaslíkem. Jak ten bude následně chladnout, bude se stávat trpaslíkem černým. Takový proces pak může trvat desítky až stovky miliard let. Nyní víme více o tom, jak detailněji vypadá.

Když by se na vás koncem triasu řítila třímetrová bestie s vizáží rozzuřeného nosorožce, nejspíše byste ji (tedy, pokud byste zrovna nebrali nohy na ramena) tipovali na dinosaura. Podle nejnovějších objevů ale mohlo jít o docela jiného tvora. Navzdory zažitým představám vás totiž do země nemusel zadupávat tvor z evoluční linie zahrnující dinosaury a ptáky, ale jeden z našich evolučních "bratranců" – savcovitý plaz rodu Lisowicia.