Výzkumníci mu přezdívají "trojský kůň", nová testovaná látka totiž dovede zevnitř zasáhnout nádorové buňky, a co je podstatnější, funguje proti více druhům rakoviny najednou. Hned zkraje se ale sluší zmínit, že zdaleka nejde o univerzální lék se stoprocentní účinností – očekávat něco takového by v případě zákeřných nádorových onemocnění totiž zavánělo notnou naivitou. Proč tedy novinka přesto dává důvod k optimismu?

Je tomu už víc než měsíc, co se kolem tajemného tělesa Ultima Thule na periferii sluneční soustavy prohnala sonda New Horizons. Plavidlo proslavené svým průletem u Pluta nám tím demaskovalo zajímavý charakter duálního objektu, který nejspíše vznikl spojením dvou různých těles. Vzhledem k nízké přenosové rychlosti však sonda posílá na Zemi data jenom velmi pomalu – a nové informace se tak dozvídáme i nyní. Nejnověji ohledně tvaru Ultima Thule.

Používání pesticidů je dnes stejně tak běžné, jako i nepopulární. Nový britsko-švýcarský výzkum ale potenciálně slibuje postřiky snížit nebo dokonce eliminovat. Jeho tajemství spočívá v poskytnutí prostoru přirozeným predátorům bojujícím proti škůdců. Svůj domov přitom mají najít v úzkých pruzích divoce rostoucích rostlin.

Neodstartovala sice ani ještě jednou, ale již nyní je "zastaralá". Takový je v zásadě závěr nového francouzského auditu na vyvíjenou evropskou raketu Ariane 6. Zdá se, že v éře znovupoužitelných nosičů z dílny SpaceX a jejích konkurentů zkrátka Arianespace ujel vlak. Či snad uletěla raketa? Ačkoliv zjištění ilustruje měnící se poměry v kosmických letech a nevyznívá pro evropskou kosmickou společnost zrovna příznivě, paradoxně nejde o zas tak špatnou zprávu. Záleží spíše na tom, jaká bude další reakce. 

Ačkoliv od konce éry relativně samostatného Egypta brzy uplynou už víc než dvě tisíciletí, egyptské území stále dovede vydat zajímavé nálezy. Místní archeologové tak o víkendu odhalili na čtyři desítky mumií z éry vlády Ptolemaiovců. Osvětlit by mohly více to, jak žila a umírala středně zámožná třída v posledním významném období egyptské slávy.

Moře kolem severoizraelského města Hadera se hemží stovkami ohrožených žraloků hnědých, kteří by zde "správně" neměli co dělat. Láká je tam místní elektrárna, ze které do moře proudí teplá voda. Zda za nezvyklým jevem stojí jen teplo, nebo i něco víc, se zatím vědcům nedaří zjistit.