Chronický nedostatek spánku je tikajícím problémem moderního zdravotnictví. Přemíra světelného smogu z ulice i obrazovek počítačů, stále vyšší urbanizace a s ní i hluk, a samozřejmě uspěchané tempo doby, v součtu znamenají, že až třetina lidí trpí chronickým nedostatkem spánku. Na příčinách z hlediska organismu nezáleží. Je jedno, zda musíte ráno "dobrovolně" brzy vstávat do zaměstnání, anebo naopak nemůžete nedoprovodně dlouhé hodiny usnout. Tělo nedostává, čeho si žádá. Podle nové studie přitom nedostatek spánku ohrožuje i oběhový systém – a víme už, jak přesně se tak děje.

Dlouhodobě špatná kvalita vzduchu a znečištění životního prostřední snižuje produktivitu práce. Podle studie čínských ekonomů tak znečištěné pracovní prostředí škodí nejen pracovníkům, ale i podnikům. 

K tomu, abyste trpěli pásmovou nemocí, nepotřebujete dlouhý let. Stačí vypínat o víkendu budík a pár hodin si přispat. Jednoduše tak může vzniknout takzvaný sociální jet lag, který s sebou nese snížený duševní výkon, přibírání na váze či riziko chronického onemocnění. Nejvíce jím trpí "sovy".

Popíjení byť i malého množství alkoholu před dětmi na ně má mnohem větší vliv, než se domníváme. Nerozlišují totiž mezi lehce podnapilým dospělým a opilcem. 

I když už tělo po šedesátce není jako dřív, sexu není důvod se vzdávat. Studie Cambridgeské univerzity potvrdila jeho prospěšnost ve stáří. 

Znečištění vzduchu v domácnostech by mohly pomoci snižovat geneticky upravené rostliny. Vložením králičího genu do obyčejné pokojové květiny dosáhli vědci z Washingtonské univerzity toho, že rostlina dokáže rozkládat chemické látky, jako je benzen či chloroform.