V lidské historii lze najít jenom málo trendů tak jasně směřujících stále kupředu, jako je urbanizace a zahušťování obyvatelstva. Jistě, čas od času se objeví určitá statistická odchylka - jako když si lidé v polovině 20. století vymysleli koncept mimoměstských sídlišť a předměstí. V součtu však i tyto nakonec přispěly k zahušťování městských aglomerací jak celků. Satelitní sídliště by navíc nebyly potřeba, kdyby centra sama již nebyla přeplněná.

Zvyšující se hustota zalidnění však může mít i negativní vliv na psychické zdraví. Nejnověji to naznačuje studie Kristine Engemannové z Aarhuské univerzity. Jejímu týmu se totiž podařilo najít korelaci mezi přítomností zeleně v místě bydliště a nižším rizikem rozvoje psychických poruch. Jejich práce byla publikována v únoru v prestižním časopise PNAS.

Engemannová v zásadě vzala satelitní data z let 1985 až 2013 a určila v nich přítomnost ploch plných zeleně. Následně tato místa vztáhla na bydliště skoro milionu Dánů v průběhu jejich dětství - a nakonec u těchto Dánů provedla průzkum na přítomnost 16 mentálních poruch v pozdějším věku. V součtu s ukázalo, že děti, které vyrostly poblíž zelené plochy, měly o 55 procent nižší šanci na rozvoj duševních problémů.

Korelace a kauzalita

Výzkumníci závěry interpretují jako důkaz o pozitivním vlivu zeleně na mentální zdraví. Práce tak činí doporučení stran zvyšování zeleně uvnitř měst. Již starší studie doporučily budování parků pro jejich zachytávání prachových částic a oxidu uhličitého. Vliv by parky mohly mít i pro snižování teploty.

Faktem nicméně také je, že zeleni se ve městech zase příliš nedaří - zejména mluvíme-li například o stromech podél frekventovaných cest. Se zelení navíc souvisí i nutnost případné závlahy v horkých měsících. Objektivně tak lze najít i negativa potenciálního navyšování role stromů.

Je samozřejmě otázkou, nakolik může nižší riziko rozvoje duševních problémů souviset se zelení a nakolik s jinými faktory. Výzkumníci sice tvrdí, že brali zřetel na socioekonomický stav, urbanizaci i rodinnou anamnézu, přesto je třeba zmínit, že jejich studie má čistě statistickou povahu. Nezjišťuje, jaké mechanismy přesně můžou vést od přítomnosti zeleně k duševnímu zdraví - ukazuje z velkých dat jenom na možnou přítomnost pojítka.

Je například možné, že poblíž zelených ploch častěji žijí bohatší rodiny, které netrápí taková míra strachu o živobytí či jiných patologických jevů, jako rodiny chudší. Nakolik se však podobné skutečnosti ztratily v analýze, a jaké by mohlo být biochemické vysvětlení vlivu zeleně na duševní pohodu, si však budou muset posvítit až jiné, navazující práce.

Prozatím se zdá jasné minimálně tolik, že pokud z okna koukáte na park, mají vaše děti tak či onak lepší šanci uspět ve svém životě.

Studii publikoval PNAS.