V učebnicích se sice píše, že nejvyšší vodopád na světě je Aalto Ángel ve Venezuele, nejspíš to ale neplatí. Ukazuje se, že o celé čtyři metry vyšší je vodopád Tugela v Jihoafrické republice, který byl dosud považován za světovou "dvojku". Přišli s tím čeští geodeti, kteří ho v listopadu přeměřili a zjistili, že místo 948 metrů má ve skutečnosti 983 metrů. 

Ne nadarmo se lidé děsí Alzheimerovy choroby, stařecké demence a dalších poruch paměti spojených se stářím. Paměť hraje v našem životě centrální roli. Dalo by se dokonce říct, že dlouhodobá paměť nás ze značné míry definuje jako jednotlivce – i když, přinejmenším v tom, jak nás vnímají ostatní, hraje nezastupitelnou roli také osobnost.

Není žádným tajemstvím, že úspěchy a neúspěchy ovlivňují víc než jen naši náladu. I ty nejobyčejnější zážitky mají vliv na hladinu hormonů, například pohlavních, nebo adrenalinu, které se účastní složitých drah regulujících stres či imunitní odpověď organismu. Lidová moudrost, že vítězům se hojí rány nejrychleji, tak nemusí být daleko od pravdy.

Pro autory vědeckofantastické literatury není křemíkový život ničím novým. Ať už se podíváme na slavný Star Trek, nebo nahlédneme do románů a povídek bezpočtu spisovatelů, tvory založenými na tomto prvku se to v nich jen hemží. Proč zrovna křemík? 

Přeborníky ve skupinovém lovu jsou nepochybně savci. I když pomineme člověka s jeho sofistikovanými loveckými technikami, lvi, vlci nebo kytovci nás nenechají na pochybách, že se spolupráce stala jedním ze základních kamenů jejich úspěchu. Při lovu ovšem spolupracují i někteří ptáci, členovci a ryby. Jedná se tudíž o rozšířenější fenomén, než by se mohlo zdát. 

Všechny organismy, které kdy spatřily povrch Země, mají jednoho společného předka. Ač se nám to může zdát neuvěřitelné, živočichové, rostliny, houby, prvoci i bakterie náleží do jediného evolučního stromu, jehož počátky se ztrácí kdesi v kalných mořích před 3,5 miliardami let.