Lidstvo už od svých skromných počátků ovlivňuje všechna prostředí, do kterých vkročí. Jedním z důsledků této činnosti je, že přímo i nepřímo usměrňuje selekční tlaky působící na místní organismy. Ať už cíleně, jako například při šlechtění, nebo zcela neúmyslně tak usměrňuje jejich evoluci. Třeba intenzivní lov slonů pro kly má za následek jejich zmenšování a přibývání jedinců postrádajících kly úplně. Podobně vytváří nadměrný rybolov tlak na zmenšování těl lovných druhů a urychlení jejich vývoje.

Že klokani žijí ve volné přírodě jen v Austrálii? Francouzi z jihozápadního okolí Paříže by s tím nesouhlasili, potkat klokana pro ně není žádné překvapení. A nemusí za nimi ani chodit do zoo, už zhruba čtyřicet let žijí volně v lesíku v okolí městečka Emancé. Staví si zde pelíšky, potravu hledají v místním v podrostu a houštinách. A zima? Ta jim nevadí, ze zoo, odkud v 70. letech utekli, na ni byli zvyklí. 

Fenomén parazitismu není v přírodě žádnou výjimkou. Dokonce je možné, že se získáváním energie a živin na úkor jiného organismu při jejich dlouhodobém soužití živí většina pozemských druhů. Jeden typ parazitického vztahu však ani dnes svou až hororovou makabrózností nepřestává uchvacovat fantazii laiků i odborníků. Jde o parazitoidy, organismy, jejichž potomstvo se vyvíjí v úzkém soužití s hostiteli, přičemž je pomalu zabíjí až do konečného pozření. 

Každý, kdo někdy viděl kočku, ví, jak se její oči liší od našich. V noci si asi všimneme nejdříve tapetum lucidum, vrstvy odrážející světlo a usnadňující vidění za šera. Ve dne je ovšem daleko nápadnější jejich tvar. Na rozdíl od lidských se se totiž kočičí zornice díky speciálním přídatným svalům stahují do úzké svislé škvírky. Mezi zvířaty ale nejsou žádnou výjimkou. Podobné "výstřelky" mezi obratlovci nalezneme nečekaně často. Důvod těchto odlišností ale překvapivě zůstával až donedávna záhadou.

Americká Florida čelí rozsáhlému přemnožení obřích hlemýžďů původem z Afriky - oblovek žravých. Dorůstají velikosti basketbalového míče, kromě návnad s jedem, kterým se vyhýbají, sežerou, na co přijdou, ale samy poživatelné nejsou. Jeden jedinec může za rok naklást až 1200 vajíček. Na jejich likvidaci už stát vynaložil 11 milionů dolarů, úřady také zavedly speciální helplinku, na kterou mají lidé výskyt oblovky hlásit. 

Už máte dost hádek o tom, jestli psi a kočky vidí černobíle? Nebo jste jen zvědaví, jak se na své okolí kouká třeba včela nebo papoušek? Díky práci výzkumníků v britském Exeteru se nyní můžete podívat na svět očima (nejen) těchto zvířat.