Rybí sliz opalovacím krémem budoucnosti?
26. 8. 2015 – 18:10 | Příroda | Jan Toman | Diskuze:
Za okny nesmlouvavě žhnulo slunce. 'Tak děti, jestli chcete na pláž, musíte se nejdřív namazat,' pronesla starostlivě maminka a vytáhla tubu opalovacího krému. 'Kdo chce do vody, musí mít kůži jako ryba,' usmála se a na dlaň vymáčkla dávku čirého gelu. Ona sama se jako malá potírala bílým krémem. Ty už ale dávno patří minulosti. Teď frčí přírodní opalovací prostředky založené na rybím slizu. Zní to jako šílená vědeckofantastická povídka? Abyste se neunáhlili!
Skupina vědců zkoumajících nové materiály odolné proti škodlivému slunečnímu záření totiž učinila důležitý objev. Sliz pokrývající těla ryb či spojující kolonie řas a mikrobů je lepší ochranou před škodlivým UV zářením než dnešní opalovací krémy.
Zdá se, že nás příroda opět překonala. Vzhledem k přírodnímu charakteru zmíněných látek, jejich neškodnosti pro zdraví a relativně snadné výrobě se za pár let může lehce stát, že se budeme před sluncem chránit nikoli krémy, ale "slizy".
Základní složkou těchto hlenovitých látek jsou "přírodní sluneční filtry", aminokyseliny příbuzné mykosporinu pospojované do síťovitých útvarů. Ty navíc mohou být, ať už na povrchu organismů nebo v laboratoři dále chemicky pozměňovány a vylaďovány na stínění ultrafialového záření různých vlnových délek.
Právě UV záření nám totiž na přímém slunci nejvíce škodí. Zatímco kratší vlnové délky UV-B způsobují klasické spáleniny, delší vlnové délky UV-A mohou za stárnutí pleti a různé vyrážky.
Jak výzkumníci prokázali v sérií experimentů, přírodní filtry jsou účinnější než naše stávající ochranné prostředky založené například na umělých sloučeninách titanu a zinku. Vesměs jsou také dlouhodobě stabilní, a to i za nejrůznějších teplot.
A navíc neškodí živým organismům, v přírodě jsou zcela odbouratelné, takže neznečišťují životní prostředí. Lze je také libovolně kombinovat pro pokrytí celého spektra UV záření. Nic nebrání ani jejich aplikaci na neživé objekty, například do barvy předmětů dennodenně vystavených slunci.
Co je ale nejlepší, teoreticky by je bylo možné produkovat ve velkých množstvích s pomocí geneticky modifikovaných mikroorganismů.
Zdroj: SC Fernandes, A Alonso-Varona, T Palomares, V Zubillaga, J Labidi & V Bulone (2015): Exploiting mycosporines as natural molecular sunscreens for the fabrication of UV-absorbing green materials. ACS applied materials & interfaces, 7.