Některé druhy parazitických vosiček například vyhledají pavoučího hostitele, nabodnou jeho nervovou zauzlinu a nakladou do něj vajíčka. Ochromeného pavouka schovají na bezpečném místě a jejich larvy se pomalu prožírají nejprve méně důležitými orgány, přičemž na ty pro život nepostradatelné se vrhnou až nakonec. 

Někteří parazitoidi navíc ovlivňují chování hostitele ve svůj prospěch. Do této kategorie spadá i vosička rodu Reclinervellus nielseni, jejíž originální parazitické interakce nedávno popsal tým japonských vědců.

Mladé larvy se přichytí pavoučího hostitele z rodu Cyclosa a začnou s manipulací. Nejprve jej donutí opustit loveckou síť a začít pracovat na síti, kterou by si za normálních okolností vybudoval na ochranu v době svlékání.

Není tak hustá jako lovecká, nelepí a její vlákna dokonce odrážejí UV záření, které slouží jako výstražné znamení pro hmyz a ptáky. Parazit však její konstrukci ještě "vylepšuje".

Donutí pavouka, aby některé kroky opakoval, takže výsledkem je síť pevnější a pružnější. Nakonec se parazitoid nechá zanést do středu, kde pavouka usmrtí a sám se zakuklí.

zdroj: YouTube

Kapitolou samou pro sebe způsob, jakým parazitoid hostitele ovládá. Své prsty v tom jistě mají změny hladin hormonů, které u pavouka normálně předcházejí svlékání.

Parazitoid však musí dokonale vybalancovat jejich množství, aby se pavouk nezačal opravdu svlékat, ale pouze spustil stavbu příslušné sítě.

Parazitická manipulace je ovšem ještě důmyslnější. Stále například není jasné, jak parazitoid donutí pavouka opakovat některé činnosti při stavbě sítě víckrát než normálně.

zdroj: YouTube