Člověk

Neandrtálská mimina byla větší a rostla rychleji než ta dnešní. K takovému závěru došel tým izraelských a evropských vědců, který analyzoval ostatky šestiměsíčního neandrtálského jedince. Kolosální byl i ve srovnání s ročním Homo sapiens. 

Uvnitř srdce se skrývá síť svalových vláken, která připomíná krajku nebo sněhové vločky. Poprvé ji nakreslil Leonardo da Vinci někdy kolem roku 1513, po pečlivé pitvě lidského srdce. Domníval se, že tato vlákna zahřívají proudící krev. Byl to geniální odhad, ale nepřesný. Co ta struktura doopravdy dělá, vědci nevěděli celých pět set let — dokud jim v roce 2020 nepomohla umělá inteligence, genomika a data od čtvrt milionu lidí.

Všeobecně je rozšířená představa, že generace Z dává před kinem přednost Netflixu či jiným streamovacím službám. Podle americké společnosti Fandango jde o nepřesné přesvědčení a společenské klišé.

Jsou tři hodiny ráno a vy ležíte na zádech a prázdně hledíte do stropu, stejně jako noci předtím. Ve skutečnosti nejste sami, noční probouzení je zcela normální. Může se však stát i problémovým.

V roce 2016 Norsko uvítalo digitální revoluci ve vzdělávání s otevřenou náručí. Tablety dostaly děti od prvního ročníku základní školy, digitální výuka se stala standardem a technologie byly prezentovány jako klíč k modernizaci škol. O deset let později přichází přiznání, které bývá ve vzdělávací politice vzácné: experiment selhal. Od srpna 2026 budou obrazovky zcela zakázány v norských školkách a digitální zařízení budou dětem k dispozici teprve od páté třídy. Na stimulaci čtenářských dovedností vláda vyčlenila v rozpočtu 2026 miliardu korun rozloženou do čtyř let. Případ Norska je důležitý nejen jako varování — ale jako empirická data z největšího vzdělávacího testu moderní doby.

Vitamíny skupiny B patří k nejdůležitějším mikronutrientům vůbec — a zároveň jsou těmi, jejichž biologická komplexita se nejčastěji zjednodušuje na plakátové slogany. „B1 dává energii, B2 čistí pleť" je přibližně tak přesné jako říct, že motor auta „dělá hluk". Každý z osmi B vitamínů plní desítky biochemických rolí, navzájem jsou propojeny v enzymatických drahách a výpadek jednoho zpravidla poruší funkci ostatních. Věda to potvrzuje — a zároveň upřesňuje, za jakých podmínek je jejich deplece skutečně problémem.