Člověk

Starověcí Egypťané byli zruční stavitelé. To ukázala celá řada studií z posledních let. Práce na pyramidách postupovaly velice rychle. Velkou pyramidu v Gíze dokončili do necelých dvaceti let, což znamená, že museli položit jeden vápencový blok každou minutu. Dosáhli toho díky systému kladek a protizávaží, tvrdí Simon Andreas Scheuring z lékařské fakulty newyorské Cornellovy univerzity. Kritici ale upozorňují, že své závěry neopírá o fyzické důkazy. 

Na první pohled to vypadá jako nudný a zbytečný pokus – tekutina tak viskózní, že její kapky padají jednou za několik let. Přesto je tento experiment jedním z nejdelších nepřetržitě běžících laboratorních pokusů na světě, který začal před téměř sto lety a stále pokračuje. Experiment s kapkami  nejen že drží Guinnessův rekord, ale zároveň ukazuje, jakéhoto vědeckého významu a filozofického dopadu může dosáhnout něco, co se zdá být pouhou kuriozitou.

Měřitelný pokles kondice a síly přichází mnohem dříve, než se myslelo. K nástupu dochází dlouho předtím, než se konvenční markery stárnutí objeví v klinických hodnoceních nebo doporučeních veřejného zdraví. Fyzickou aktivitou však lze tento proces brzdit. Zjistili to vědci z Institutu Karolinska ve Švédsku

Každý cestovatel to někdy slyšel: „Stačí přijít elegantně oblečený a letušky tě upgradují do businessu.“ Nebo: „Požádej u přepážky a přesunou tě se do první třídy.“ Tyto i další triky, které kolují na internetu jako zaručený způsob, jak se dostat do lepší kabiny letadla, jsou ale často jen mýty. Moderní pravidla aerolinek totiž nad upgrady drží pevnou kontrolu a většina „hacků“, které se šíří mezi cestovateli, nemá žádný vliv na skutečnou realitu. Přitom existují osvědčené strategie, které zvyšují vaši šanci, i když žádná z nich nezaručí zázračný upgrade.

Může mít pozitivní myšlení skutečný vliv na naši imunitu, nebo jde jen o líbivou frázi? Nový výzkum naznačuje, že optimismus a práce s myslí mohou mít na tělo mnohem konkrétnější dopad, než jsme si dosud připouštěli. Studie vedená vědci z Tel Aviv University ukazuje, že vědomě vytvářená pozitivní očekávání mohou posílit imunitní reakci po očkování.

Každý z nás vysloví slovo goodbye bez přemýšlení, když se loučí s blízkými, končí telefonát nebo odchází z večírku. Ale málokdo ví, že to není jen kombinace dvou slov good a bye, jak by se mohlo zdát. Původ slavného anglického loučení sahá až do středověkých modlitebních frází, kdy lidé přáli jeden druhému boží ochranu na cestě, a podobné obrátky najdeme i v jiných jazycích světa. Historie výrazu goodbye odhaluje nejen jazykové, ale i kulturní proměny, které formovaly naše každodenní slovní zásoby.