Člověk
Vědci zkoumají Descartovu lebku. Objeví 'pahrbek geniality'?
30. 5. 2017
|
Jan Toman
René Descartes je právem považován za jednoho z otců moderní vědy. Tento francouzský filosof, fyzik a matematik proslul zejména pokusem o nalezení filosofické jistoty shrnutým do slavné věty „Myslím, tedy jsem“. Kromě svých filosofických bádání ovšem zásadně přispěl také k rozvoji moderní vědecké metody, analytické geometrie, optiky, psychologie a dalších oborů. Odrazily se ale tyto intelektuální kvality také ve stavbě a velikosti jeho mozku?
Jedno z nejstarších měst světa se probouzí k životu. Skrývá klíč k poznání pravěké civilizace
29. 5. 2017
|
red
Tipněte si, kde se nachází jedna z největších archeologických perel na světě, která ukrývá klíč k poznání prastaré civilizace existující tisíce let před zrozením křesťanství. Kdybyste chtěli toto místo navštívit, museli byste si vydat na jih Pákistánu.
Co když kolébka lidstva leží ve skutečnosti v Evropě, nikoli v Africe?
27. 5. 2017
|
red
Všeobecně uznávaná teorie tvrdí, že člověk pochází z Afriky, tedy přesněji řečeno, že právě tam se oddělily vývojové větve člověka a lidoopů. Jenže co když to bylo úplně jinak a kolébka lidstva se ve skutečnosti nachází v Evropě?
Jaká tajemství skrývají stoleté nádory? Lékařům se podařilo nahlédnout do jejich genomu
26. 5. 2017
|
Jan Toman
Ke studiu genetických stránek rakoviny se váže jedna zásadní potíž. Výzkumníci jsou takřka bez výjimky odkázáni na materiál starý jen pár let. Když vynecháme takové speciality, jako jsou stále se množící tkáňové kultury – nejznámější kulturou rakovinných buněk je zřejmě slavná HeLa, buněčná linie odvozená roku 1951 z nádoru Henriety Lacksové – měkké tkáně se bez konzervace dlouho nezachovávají.
Mladí Češi, kteří posouvají svět kupředu
25. 5. 2017
|
red
Pokud jste si někdy kladli otázku, na co bychom mohli být jako Češi pyšní, tak odpověď je nasnadě - na naše vědce. Česká věda se ve světě těší skvělé pověsti a bude i nadále. Odchovává totiž mladé odborníky, kteří posouvají kupředu nejen českou vědu, ale celý svět. Připomíná to mimo jiné cena Neuron, kterou ve středu převzala pětice mladých vědců.
Archeologická záhada: Tajemné otisky rukou v jeskyních
24. 5. 2017
|
red
V jeskyních po celém světě se nachází záhadné siluety lidských rukou, které vznikly před desítkami tisíc let. Jen v Evropě jde o téměř čtyři desítky jeskyní, nemluvě o zbytku světa. Zatímco stáří obrázků archeologové zjistit dokážou, jinak jsou ale siluety rukou pro vědce stále záhadou, kterou se pokoušejí rozluštit.
Stradivárky nejsou o nic lepší než moderní housle, tvrdí vědci
23. 5. 2017
|
Jan Toman
Když se Antonio Giacomo Stradivari krátce před polovinou 17. století narodil, nikdo z jeho příbuzných, měšťanů z italského města Cremona, nemohl tušit, že jeho jméno přečká staletí. Postupně se vypracoval na nejlepšího houslového mistra své doby a, jak tvrdí řada odborníků, dost možná nejlepšího výrobce smyčcových nástrojů všech dob.
Má člověk skutečně slabý čich? Zřejmě je to mýtus původem z 19. století
22. 5. 2017
|
red
"Potkaní samci dokáží identifikovat samičí pach o koncentraci kostky cukru v plaveckém bazénu. Mrchožrouti cítí zdechliny na mnoho kilometrů. A čich psů je tak legendární, že se na něj spoléháme při hledání nebezpečných látek a stopování zločinců. Jen lidské čichové schopnosti nestojí za řeč. Pravda, zvládneme ocenit pěkně vonící květinu nebo chutnou večeři, ale to je tak všechno. Zbývající smysly zatlačily během lidské evoluce 'primitivní' čich do pozadí a ten nyní představuje chabou ozvěnu čichových schopností našich zvířecích předků."