Člověk

Člověk

Co dělají mRNA vakcíny s lidským tělem? Vědci konečně znají odpověď

Nová přehledová studie zklame všechny konspirační teoretiky, kteří tvrdí, že mRNA vakcíny mění lidskou DNA nebo že do našeho organismu přenáší čipy. Potvrdila, že jsou jednoznačně bezpečným a navíc účinným počinem moderní medicíny.
Člověk

Svět se mění rychleji, než náš mozek zvládne unést. Vědci popsali následky

V dávné minulosti žil člověk v malých skupinách a ve stabilním světě, který se příliš neměnil. Dnes se však svět mění takovým tempem, že se lidský mozek nestačí adaptovat. Nová studie popisuje takzvaný evoluční nesoulad – stav, kdy lidské instinkty vyvinuté v jednom druhu prostředí musí fungovat ve zcela jiném prostředí.
Člověk

Horká lázeň porazila obě sauny. Infrasauna tělo skoro nezahřála

Tři různé způsoby zahřívání těla, jeden tým vědců a jasný vítěz. Nová americká studie porovnala horkou koupel, tradiční saunu a infrasaunu a zjistila, že jen jedna z nich skutečně zvedne teplotu tělesného jádra natolik, aby se pohnuly kardiovaskulární a imunitní parametry. Zbylé dvě metody tělo spíš jen příjemně proplácnou.
Člověk

Vyhýbání se slunci jako rizikový faktor smrti: Co skutečně ukázala švédská studie 29 000 žen sledovaných dvacet let

Švédská MISS kohortová studie sledovala téměř 30 000 žen po dobu dvaceti let a přinesla nález, který zasáhl preventivní medicínu jako studená sprcha: ženy, které se aktivně vyhýbaly slunečnímu záření, vykazovaly výrazně vyšší celkovou mortalitu než ty, které slunci pravidelně vystavovaly kůži. Data nejdou ignorovat — ale zaslouží si přesnější interpretaci, než jakou jim dávají virální příspěvky na sociálních sítích.
Člověk

Může hmota existovat na dvou místech současně? Muž spojený s kvantovými experimenty zmizel

Anthony Chavez (78 let), bývalý technik větrání, vytápění a klimatizace, který pracoval v Národní laboratoři v Los Alamos, je od loňského roku nezvěstný.
Člověk

Z pěti na čtrnáct kilometrů za zápas: Jak se za šedesát let proměnily fyzické nároky fotbalu na hráče

V šedesátých a sedmdesátých letech minulého století uběhl průměrný fotbalista za jeden zápas přibližně čtyři až pět kilometrů. Dnes je stejné číslo pro záložníka elitní ligy na úrovni deseti až třinácti kilometrů — a nejlepší jedinci v nejintenzivnějších zápasech překonávají i patnáct. Tato proměna není jen výsledkem lepší kondice hráčů. Je to doklad toho, jak se radikálně změnila samotná hra.
Člověk

Čtrnáct let: Věk, kdy se hudba vrývá nejhlouběji do paměti — a proč to platí pro každou generaci

Přehrajete si písničku z dob, kdy jste chodili na základní školu, a najednou cítíte věci, které jste roky necítili. Tohle není náhoda a není to sentimentalita. Je to dobře zdokumentovaný psychologický jev zvaný reminiscenční hrbol — a v případě hudby špičkuje přesně kolem čtrnáctého roku věku. Výzkum potvrzuje, že tento vzorec se opakuje v každé generaci.
Člověk

Proč se nechytil kanibalismus? Morální důvody v tom nehledejme

Kanibalismus možná nezmizel z lidských společností jen proto, že nám připadá odpudivý. Dvojice vědců z Polska a Česka pomocí matematického modelu zjistila, že dlouhodobé pojídání lidí podporuje šíření nemocí a může nakonec rozložit celou komunitu.