Člověk
Člověk
Na velikosti záleží. Rozměry mužských genitálií jsou výsledkem evoluce
27. 1. 2026
|
Radek Chlup
Velikost mužských genitálií je výsledkem evoluce. Neobvykle větší rozměry u člověka ve srovnání s primáty vznikly kvůli vyšší atraktivitě pro partnerky a zastrašení rivalů, zjistila nová studie vědců z několika australských univerzit.
Člověk
FBI odtajnila stovky stran o záhadném muži, který přepadl letadlo a vyskočil z něj
27. 1. 2026
|
Miroslav Krajča
Před více než půl stoletím se udál čin, který se stal legendou americké kriminalistiky: neznámý muž přepadl letadlo, vyinkasoval výkupné a za tmy vyskočil z letištního letounu – a zmizel navždy. FBI nyní zveřejnila stovky dříve tajných dokumentů o tomto případu známém jako D.B. Cooper, které přinášejí pozoruhodné detaily o jeho chování, profilování i stovkách vyšetřovaných podezřelých, ale stále bez definitivního rozuzlení původní hádanky.
Člověk
Netflix jako únik z reality. Vědci varují před nebezpečným trendem
26. 1. 2026
|
Radek Chlup
Sledování oblíbených seriálů bereme jako samozřejmost. Ne vždy se ale jejich prostřednictvím nevinně bavíme. Nová studie varuje před návykovým chováním. Dochází k němu v případě, kdy do televizní obrazovky unikáme z reality. Tento trend se zhoršil během pandemie covidu-19.
Člověk
Proč pomerančový džus po čištění zubů chutná strašně
26. 1. 2026
|
Miroslav Krajča
Skoro každý to zažil: ráno si vyčistíte zuby pečlivě pastou, poté se napijete sklenice pomerančového džusu… a místo svěží chuti přijde pocit hořkosti, který nelze polknout. Tento fenomén není jen klišé nebo podivný vkus – věda má jasné vysvětlení, které spočívá v tom, co zubní pasta dělá s vašimi chuťovými pohárky. Za vším stojí hlavně jedna složka, přítomná ve většině past: sodium lauryl sulfate, která mění to, co vaše jazykové receptory dokážou detekovat, a dává tak i sladký džus pozoruhodně nepříjemný chuťový profil.
Člověk
Když nestačí jen chodit: proměnlivý trénink jako recept na zdravé stárnutí
23. 1. 2026
|
Miroslav Krajča
Nová studie publikovaná v odborném časopise BMJ Medicine ukazuje, že nejde jen o to, jak moc se hýbete, ale také jak různorodé typy pohybu pravidelně zařazujete. Podle dat z dlouhodobého pozorování více než 111 000 lidí, kteří sledovali své cvičební návyky po více než 30 let, měli lidé s nejširší škálou fyzických aktivit o 19 % nižší riziko předčasné smrti než ti, kteří se drželi jen jednoho typu cvičení — a to i při stejné celkové délce cvičení týdně. Tento průlom pomáhá vysvětlit, proč různé pohybové režimy prospívají zdraví mnohem víc než monotónní rutina, a otevírá otázku, jak by měl vypadat ideální plán pro dlouhý život.
Člověk
Každou minutu jeden blok. Odvážná teorie vysvětluje stavbu pyramid
23. 1. 2026
|
Radek Chlup
Starověcí Egypťané byli zruční stavitelé. To ukázala celá řada studií z posledních let. Práce na pyramidách postupovaly velice rychle. Velkou pyramidu v Gíze dokončili do necelých dvaceti let, což znamená, že museli položit jeden vápencový blok každou minutu. Dosáhli toho díky systému kladek a protizávaží, tvrdí Simon Andreas Scheuring z lékařské fakulty newyorské Cornellovy univerzity. Kritici ale upozorňují, že své závěry neopírá o fyzické důkazy.
Člověk
Kapka, která trvá století: příběh nejdéle běžícího laboratorního experimentu na světě
23. 1. 2026
|
Miroslav Krajča
Na první pohled to vypadá jako nudný a zbytečný pokus – tekutina tak viskózní, že její kapky padají jednou za několik let. Přesto je tento experiment jedním z nejdelších nepřetržitě běžících laboratorních pokusů na světě, který začal před téměř sto lety a stále pokračuje. Experiment s kapkami nejen že drží Guinnessův rekord, ale zároveň ukazuje, jakéhoto vědeckého významu a filozofického dopadu může dosáhnout něco, co se zdá být pouhou kuriozitou.
Člověk
Lidské tělo slábne dřív, než jsme si mysleli
22. 1. 2026
|
Radek Chlup
Měřitelný pokles kondice a síly přichází mnohem dříve, než se myslelo. K nástupu dochází dlouho předtím, než se konvenční markery stárnutí objeví v klinických hodnoceních nebo doporučeních veřejného zdraví. Fyzickou aktivitou však lze tento proces brzdit. Zjistili to vědci z Institutu Karolinska ve Švédsku