Člověk

Muž jménem Alexander Smith zveřejnil na svém kanálu na YouTube video, v němž tvrdí, že cestoval časem do roku 2118. Své tvrzení dokládá rozmazanou fotografií údajného futuristického města.

Čtení knih bývá považováno za klidnou, téměř pasivní aktivitu. Moderní výzkum ale ukazuje opak. Čtení může zásadně přetvářet mozek, zlepšovat empatii, snižovat stres a dokonce prodlužovat život. V kontrastu s tím stojí rychlá digitální konzumace obsahu, která podle vědců působí na mozek zcela odlišně.

Úbytek paměti bývá považován za nevyhnutelný důsledek stárnutí mozku. Nová studie publikovaná v Nature ale přichází s jiným vysvětlením. Podle vědců může část problému začínat ve střevě, kde se s věkem mění složení mikrobiomu, roste zánětlivá aktivita a slábne signalizace přes bloudivý nerv. Výsledkem je horší komunikace mezi tělem a hippocampem, tedy oblastí klíčovou pro tvorbu nových vzpomínek.

Mobilní telefony jsou dnes neoddělitelnou součástí každodenního života. Nosíme je v kapse, držíme u těla a používáme celé hodiny denně. Nová studie však znovu otevírá otázku, zda dlouhodobé vystavení neionizujícímu záření může mít vliv na zdraví. Výsledky naznačují možnou souvislost s výskytem nádorů, odborníci ale zdůrazňují, že interpretace těchto dat vyžaduje opatrnost.

Moderní biologie se rychle mění. To, co jsme dříve považovali za složitý a nepochopitelný systém, začíná připomínat programovatelný kód. Vědci dnes dokážou předpovídat strukturu proteinů, analyzovat chování buněk a stále častěji mluví o tom, že budoucnost medicíny bude řízena daty a umělou inteligencí. Peptidy, které dnes zažívají boom, mohou být jen prvním krokem k mnohem zásadnější revoluci.

Pojem „oční mrtvice“ se v poslední době objevuje v souvislosti s injekcemi na hubnutí. Nejde o oficiální diagnózu, ale o zjednodušené označení pro stav, kdy kvůli omezenému průtoku krve dojde k poškození zrakového nervu a náhlé ztrátě zraku. Odborně se nazývá non-arteritická přední ischemická neuropatie zrakového nervu (NAION).