Vtipná fikce. Napadlo vás ale, co by se s planetou a naší civilizací stalo, kdyby Měsíc z oblohy skutečně zmizel?

Divoká planeta

Měsíc je souputníkem Země od její pradávné minulosti. Bez něj by se výrazně změnila noční obloha. V noci by pořád byla tma jako za novoluní (novu), kdy Slunce svými paprsky zalévá jen odvrácenou tvář Měsíce a naše přírodní družice nevychází.

To by však byl ten nejmenší rozdíl pro podmínky na Zemi. Daleko větší dopad by mělo, kdyby zmizela gravitace Měsíce.

Měsíc se dá přirovnat k zemské kotvě. Je rozměrově blízký Zemi, jeho průměr dosahuje čtvrtiny průměru naší planety, což je ve sluneční soustavě unikátní. Od Země je přitom vzdálen pouze 384 400 kilometrů. Proto má zásadní vliv na podmínky panující na planetě.

Měsíc svou gravitací vyvolává pravidelně se opakující příliv a odliv. Bez něj by se moře a oceány jen tiše vlnily vlivem slabé gravitace mohutného, zato vzdáleného Slunce.

Příliv a odliv pomáhají odnášet teplejší vodu od rovníku k pólům. Pokud by Země neměla Měsíc, byly by rozdíly teplot mezi rovníkem a póly výraznější a počasí by bylo divočejší – se silnějšími větry, lijáky a bouřemi.

Přílivové vlny vyvolané Měsícem také brzdí rotaci Země - prodlužují dny. Důsledkem kratších dnů bez Měsíce by byly častější změny počasí.

Žili bychom bez Měsíce?

Bez Měsíce by se rychleji měnil sklon planetární osy, což by vyvolávalo rychlejší migraci lidí i dalších živočichů. Na Marsu, který svůj měsíc nemá, se osa během 50 milionů let posunula o 60 stupňů, na Lunou stabilizované Zemi jen o 1,5 procenta.

Není však vůbec jisté, zda by bez Měsíce na Zemi lidská civilizace existovala. Nevytvořily by se důležité plochy na mořských březích, které část dne zůstávají suché a část dne jsou zase zality vodou.

Právě v takových místech se kdysi objevily první zárodky života vycházejícího z moře. Bez Měsíce by život vystoupil z vody později. Pokud by vůbec vystoupil.

A měla by Země bez Měsíce atmosféru? V prehistorii, kdy byl Měsíc blíž k Zemi, se jeho magnetické pole spojilo s magnetickým polem Země a chránilo planetu před tehdy silným slunečním větrem, který mohl atmosféru odvát.

A pokud by neodvál… měli bychom v atmosféře dostatek kyslíku? Nový výzkum zveřejněný v odborném magazínu Science, spojuje prodlužující se dny s okysličováním zemské atmosféry. Při působení gravitačních sil Měsíce a Země naše planeta zpomaluje svoji rotaci a díky tomu mohly sinice v minulosti vyrobit dostatek kyslíku pro další organismy, které Zemi zabydlely. Včetně lidí.

Z toho všeho je patrné, že Měsíci jsme zavázáni za mnohé. Neměli bychom si ho nechat „ukrást“.