Slepice pocházejí z vajec, vejce zase ze slepic. A tak vznikla hádanka: „Co bylo dřív: slepice, nebo vejce?“ V přeneseném smyslu nám naznačuje marnost snahy určit příčinu samovolně se opakujícího cyklu. Je to však také dobrá otázka pro evoluční biology.

Většina vědců na ni odpoví: První bylo vejce.

Vejce není vynález slepice. Biolog Koen Stein z Královského belgického ústavu přírodních věd v magazínu Live Science upozorňuje, že vejce s tvrdou skořápkou, jaké známe u slepic, vzniklo stovky milionů let před současnými druhy těchto ptáků.

„Vejce bylo důležitým krokem v evoluci obratlovců, protože umožnilo amniotům (čtyřnohým obratlovcům) dostat se dál od vody,“ vysvětluje Stein.

Jak vypadalo první vejce?

Před nástupem vajec s tvrdou skořápkou a výživným žloutkem se obratlovci museli při rozmnožování spoléhat na vodní plochy, do nichž svá vejce pokládali. Většina obojživelníků se s tímto omezením potýká dodnes – musí udržovat svá želatinová vajíčka vlhká.

Podle Centra pro biodiverzitu Texaské univerzity v Austinu první vejce se skořápkou vzniklo zhruba před 325 miliony let. Zpočátku měla všechna vejce měkkou slupku a kožovitou strukturu jako vejce, která snášejí dnešní plazi a ptakopyskové. Dalším vývojem u některých druhů však skořápka ztvrdla.

Opravdoví ptáci, jaké dnes známe, se objevili zhruba před 160 miliony let. Tehdy byli ještě bytostně spojeni s dinosaury, avšak po dopadu asteroidu Chicxulub před 66 miliony let, který vyvolal změnu klimatu, evoluce ptáků pokračovala jiným směrem. A z jejich potomků se vyvinuly také současné slepice.

Stein, který se podílel na studiu nejstarších známých vaječných skořápek dinosaurů pocházejících z raného jurského období, tedy z doby před 200 miliony let, upozorňuje, že jejich tloušťka nepřesahovala 100 mikronů, což je zhruba průměr lidského vlasu.

Raná dinosauří vejce ale byla spíš tuhá než ohebná. Proto se dají pokládat za nejstarší známý příklad vajec podobných slepičím.

Jejich tenkost vysvětluje, proč vědci nenalézají starší vaječné skořápky. Když se vejce setká s bohatou, kyselou půdou, začíná se rozpouštět.

Shrnuto: Vejce předcházelo slepici. Případ je uzavřen, ne? Ne tak docela, podotýká Live Science.  

Pozor! Odpověď může být i opačná

Slepice druhu kur domácí (Gallus gallus domesticus) jsou na Zemi kratší dobu než evoluční vynález vejce se skořápkou. Otázku ale můžeme upřesnit a formulovat takto: Co bylo dřív, slepice, nebo slepičí vejce? A pokud máme na mysli první slepičí vejce, odpověď se mění.

Desetidenní embryo kuřete ve vejci (nahoře) a dvacetidenní (dole). | zdroj: Profimedia

Kur domácí se patrně vyvinul z poddruhu Gallus gallus zhruba před 50 miliony let. Ze studie zveřejněné loni v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences vyplývá, že byl domestikován v jihovýchodní Asii mezi 17. a 13. stoletím před naším letopočtem.

V určitém okamžiku během domestikace musel snést poslední předek moderních slepic vejce obsahující embryo výrazně se lišící od rodičovského druhu.

Tento kuřecí zárodek se před vylíhnutím vyvíjel ve vejci, které nebylo slepičí. Po dosažení dospělosti pak slepice, která z kuřete vyrostla, snesla první slepičí vejce.

Z toho tedy vyplývá, že slepice předcházela slepičímu vejci.

Kdy tento okamžik nastal? Na to je těžké odpovědět, protože evoluce není přímočará.

Některé domestikované slepice se křížily s nedomestikovanými ptáky i poté, co se staly vlastním poddruhem. Určité ze znaků takového vývoje jsou patrné na slepicích dodnes.

Kromě toho byly slepice domestikovány nezávisle na sobě v různých částech světa, což popisuje například článek v magazínu Wisconsinské univerzity.

Odhalit, které embryo slepice bylo první, je proto nemožné.