První vrtulový stroj na cizím vesmírném tělese dolétal. Vrtulníček Ingenuity (důvtip či vynalézavost) skončil svou marsovskou misi po třech letech. Poté, co se tento týden při přistání poškodil jeden z rotorových listů, už stroj není schopný letu.

Mimořádně úspěšný projekt však nebyl posledním svého druhu. Ingenuity prokázala že létající stroje nám mohou dodat detailní pohledy, které sondy vysoko na oběžné dráze nepořídí. Současně dokážou ukázat větší plochu než vozítka sunoucí se po povrchu.

Tam, kde jsou ingredience pro život

Americká vesmírná agentura NASA míří s létajícími stroji dál než na Mars. Už několik let je připravován projekt kvadrokoptéry (vrtulníku se čtyřmi rotory) pro Saturnův měsíc Titan. Kvadrokoptéra, kterou vyvíjejí experti v Laboratoři aplikované fyziky Univerzity Johnse Hopkinse (Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory), dostala jméno Dragonfly (vážka) a letos se má rozhodnout o přibližném datu jejího odletu.

Dragonfly Unveiled: NASA's Mission to Unlock Titan's Mysteries #dragonfly #NASA Dragonfly will deploy an autonomously-operated rotorcraft to investigate dozens of sites on Titan, delving into the moon's surface and shallow subsurface to uncover organic molecules. @tga_street pic.twitter.com/hl7f4axq1A

— Jameswebb Discoveries (@webbdiscoveries) January 26, 2024

Titan je jediný měsíc sluneční soustavy, u něhož byla objevena silná atmosféra, a kromě Země jediný objekt, u něhož jsme ověřili stálé kapalné struktury na povrchu.

Pro vědu je mimořádně zajímavý. Na objektu, který je o 50 procent objemnější a o 80 procent hmotnější než zemský Měsíc, se nacházejí klíčové ingredience potřebné pro život – organické látky, rozpouštědlo i energie.

Podmínky na povrchu jsou v lecčems podobné těm, jaké panovaly na Zemi při vzniku života. Průzkum Titanu by nám proto mohl napovědět, jaké chemické postupy mohou vést k jeho rozvoji.

Úspěšný jako Ingenuity?

Dragonfly bude mohutnější stroj než Ingenuity. Na Zemi má vážit 500 kilogramů, zatímco jeho marsovský předchůdce měl necelé dva kilogramy. Vrtulníček pro rudou planetu byl vybaven jen dvěma protiběžnými rotory, létající stroj pro Titan jich dostane osm. Jeho pohyb tak bude připomínat spíš pozemské drony než helikoptéru.

Energii mu bude dodávat radioizotopový termoelektrický generátor. Veškeré činnosti přitom budou řízeny autonomně, protože signál ze Země letí na Saturnův měsíc 70 až 90 minut.

Na Titanu bude Dragonfly moci využívat velmi příznivé podmínky k letu: měsíc má čtyřikrát hustší atmosféru a pouze sedminovou gravitaci proti Zemi.

Jeho mise je plánována na 2,7 roku. Během této doby má překonat vzdálenost 175 kilometrů a nejméně 20krát přistát. NASA však počítá s tím, že jeho mise by mohla být prodloužena až na osm let.

Ostatně, i Ingenuity se ukázala jako mnohem odolnější, než se původně počítalo. Drobný technologický demonstrátor měl provést během 30 dní pět experimentálních letů. Nakonec během tří roků letěl 72krát a uletěl 14krát delší trasu, než se očekávalo.

Titánská odysea

Sonda Cassini-Huygens před dvěma desítkami let objevila na Titanu říční struktury a v oblasti Titanových pólů jezera kapalných uhlovodíků. Dragonfly by měl měsíc prozkoumat podrobněji.

Jeho struktura je pozoruhodná. Hlavními složkami ovzduší Titanu, který je desetkrát vzdálenější od Slunce než Země, jsou dusík a metan. Plynný metan se mění na kapalný za teploty nižší než − 170 stupňů Celsia. Na povrchu se vypařuje a vytváří oblačnost, z níž padají srážky.

Po dosažení povrchu stéká kapalný metan po svažujícím se terénu do říčních koryt a putuje do níže položených míst, kde se formují jezera a moře.

Dragonfly měl původně k Titanu odletět v roce 2026. Rozpočtová omezení však NASA přiměla posunout předběžné datum o dva roky dál, na červenec 2028. Letos by tento termín měla agentura potvrdit. Pokud se to stane, měla by robotická vážka dorazit k Titanu v roce 2034.

Spanilé lety Ingenuity by mohly NASA přimět, aby tyto termíny už neodkládala.