Houpací sítě má asi většina lidí evokované s dětskými pokoji, popřípadě campingem či jinými přechodnými situacemi. Podle dvojice nových studií bychom však možná za sítě měli vyměnit tvrdé matrace běžných nočních útočišť. Benefity houpacích sítí jsou totiž čitelné jak u zvířecích modelů, tak i u lidí.

"Dobrý spánek typicky znamená usnout rychle a spát po celou noc," říká k výzkumu Laurence Bayer z Ženevské univerzity ve Švýcarsku, "I když byli někteří naši dobrovolníci dobrými spáči, v případě houpání usnuli rychleji a spali po delší časové období. Díky tomuto zjištění můžeme konstatovat, že houpání prospívá zdravému spánku."

Bayer spolu s kolegy již v předešlé práci demonstrovali, že souvislé houpání po dobu 45 minut více prospívá zdraví během kratších šlofíků. Nyní se proto zaměřili na delší období. Na nevelkém vzorku 18 zdravých dospělých lidí provedli testy, během nichž monitorovali celonoční spánek po dobu tří nocí. První noc přístroje nebyly spuštěny - noc sloužila jen k tomu, aby si účastníci zvykli na nové prostředí. Další dvě noci pak jednou spali na jemně se houpající posteli, a jednou na běžné statické posteli.

Údaje prokázaly, že v případě houpání účastníci vždy usnuli rychleji a hlouběji než během tradičnější alternativy. Nešlo však jenom o vliv na spánek samotný, ale i mechanismy, které během něj probíhají. Možná víte, že během spánku dochází na "katalogizaci" nastřádaných denních vzpomínek - v zásadě jakési jejich třídění a ukládání. Součástí studie tak byl i test spočívající v memorování slov. Také zde data ukázala, že lépe si naučená slova lidé vybavili po noci plné jemného houpání než po noci na statické posteli.

O myších a lidech

První švýcarská studie samozřejmě nemá na kontě zrovna dechberoucí množství účastníků, naznačuje ale, že houpání může mít marginálně lepší vliv na kvalitu spánku. Je možné jí tedy vnímat jako odrazový můstek k dalším pracím. Tým vedený Konstantinem Kompotisem se proto následně zaměřil na možnosti komparace spánku lidí a jiných živočišných druhů – v tomto případě myší.

Se svými kolegy pomalu rozhoupali klece, v nichž žily a spaly pokusné myši. Ukázalo se při tom, že i tito savci během houpání spí lépe, ačkoliv se liší frekvence. Zdá se, že myším prospívá čtyřikrát rychlejší tempo houpání než u lidí. V součtu se ale i u myší ukázalo, že houpání zkracuje dobu, během níž myši upadnou do spánku podobně jako u lidí. Rozdíl byl však v tom, že se nepodařilo získat důkazy o tom, že myši spí také tvrdším spánkem.

Výzkumníci předpokládají, že ačkoliv bude třeba dalšího výzkumu, houpání by mohlo mít pozitivní vliv díky rytmické stimulaci vestibulárního systému. Tedy senzorického systému odpovědného za udržování balance a prostorové orientace. To potvrzuje zejména studium myší, které měly vestibulární systém narušený - myši bez funkčního vnitřního ucha nevykazovaly žádné benefity houpavého spánku.

Ačkoliv závěry prací bude třeba ještě potvrdit nezávisle a vyloučit při tom případnou chybu - existuje stále možnost, že za zlepšený spánek mohly jiné okolnosti, případě že efekt byl příliš malý k jednoznačnému prokázání jevu - zjištění naznačuje potenciální nové terapie k léčbě pacientů s nespavostí nebo problémy s pamětí. Možná, že určité části z nich může namísto medikace nebo terapie pomoct jednoduchá výměna běžné postele za síť či nějakou sofistikovanější "kolébku".

Studie byly publikovány v časopise Current Biology.