Dinosauři měli peří 100 milionů let před ptáky

MAGAZÍN - Příroda autor: Radek Chlup

Nový výzkum zjistil, že peří vzniklo 100 milionů let před ptáky. Tento objev zásadně mění to, jak nahlížíme na ptáky, dinosaury, pterosaury a samotné peří, jeho funkci a roli v největších událostech evoluce. Ještě před masovým vymřením dinosaurů mělo peří u zvířat hlavní účel izolace teploty a vypadá to, že ho měli už první dinosauři.

Kulindadromeus

Kulindadromeus,zdroj: Profimedia.cz

Výzkum vedený Univerzitou v Bristolu, který byl publikován v časopise Trends in Ecology & Evolution, kombinuje nové informace z paleontologie a molekulárně vývojové biologie. Zásadní objev přišel během letošního roku, když bylo u pterosaurů nalezeno skutečné peří. Pokud pterosauři opravdu měli peří, znamená to, že je mnohem starší. Mnohem starší než ptáci.

Dosud nejstarším nalezeným ptákem v Evropě je Archeopteryx, který žil v jurském období před 140 miliony lety. Poprvé byl nalezen v jižním Německu v roce 1861. Některé druhy v Číně jsou ale ještě starší. "Tyto zkameněliny ukazují rozmanitost peří. Peří rostoucí směrem dolů na těle a dlouhé peří na křídlech," řekl Mike Benton z Univerzity v Bristolu a dodal: "Ale od roku 1994 paleontologové bojují s rušivým objevem, založeným na stovkách exemplářů z Číny. Dinosauři měli také peří." Baoyu Jiang z Nankingské univerzity k tomu dodal: "V počátcích byli dinosauři s peřím blízcí původu ptáků."

Vše řídí stejná regulační síť genomu

Maria McNamarová – spoluautorka studie z University College Cork, řekla, že smýšlení o peří ovlivnil nález dinosaura Kulindadromeus, který byl objeven v Rusku a McNamarová se svým týmem na něm konečně dostala příležitost pracovat. Tento kousek má až neuvěřitelně zachovalé šupiny na nohou a na ocase, přičemž se na něm nachází velmi dobře zachovalé peří, které se line po celém těle.

Tento dinosaurus je zvláštní především tím, že i když má peří, je od ptáků v evolučním stromě nejdál, jak si vůbec dokážeme představit. Je tedy možné, že peří se nacházelo u vůbec prvních dinosaurů. Danielle Dhouaillová, další spoluautorka studie z Univerzity Grenoble, řekla, že moderní ptáci jako slepice, často mívají šupiny na nohou či na krku, a že peří je vlastně homologickou strukturou plazí  šupiny. "Ve skutečnosti jsme dokázali, že stejná regulační síť genomu řídí vývoj plazů, ptačího peří a vlasů," řekla Dhouailly.

Peří sloužilo k tepelné izolaci

Baoyu Jiang ji doplnil, když zmínil úspěch svého týmu při výzkumu dvou pterosaurů v Číně. Očekávalo se, že půjde o jednovlákna – tedy monofilamenty. To, co však Jiang našel, byly chomáčky peří, skutečného peří, jak jej známe dnes. Znamená to, že původ peří je starý minimálně 250 milionů let.

Poté nastalo masové vymírání dinosaurů. Svět triasu se zotavoval z nejničivějšího masového vyhynutí a vymizení života na Zemi. Plazi začali chodit vzpřímeně na úkor rozlétávání se. Do té doby ale měli předci savců peří.

Závěry studie? Dinosauři, pterosauři i jejich předci měli peří. Peří pravděpodobně vzniklo kvůli urychlení fyziologie a tepelné izolaci zvířat. Ostatní využívání peří – lákání samiček k páření a let, přišlo až mnohem později.

Studie byla publikována v Trends in Ecology & Evolution

Tagy: dinosauři paleontologie věda a poznání