Americká vesmírná agentura NASA v misi DART ověřovala, zda a do jaké míry je možné odklánět vesmírná tělesa mířící na Zemi nárazem sondy, tedy pohybovou (kinetickou) energií.

Sondu, která fungovala jako projektil a která měla na Zemi hmotnost půl tuny, navedlo řídící centrum na měsíc Dimorphos obíhající planetku Didymos. Objevil ho český astronom Petr Pravec, který spolu s Petrem Scheirichem (oba z Astronomického ústavu Akademie věd v Ondřejově) vedl mezinárodní tým zpracovávající data nutná k určení dráhy měsíce.

Do měsíce, či spíš měsíčku o průměru 160 metrů, který je od Země vzdálen jedenáct milionů kilometrů, narazila sonda v úterý 27. září 01:14 SELČ rychlostí 24 000 kilometrů za hodinu.

Zásah v přímém přenosu

Přímý přenos tohoto experimentu jste mohli sledovat ve feedu NASA. Viděli jste v něm obraz z kamery DRACO umístěné přímo na palubě nárazové sondy. Zamrzl ve chvíli, kdy sonda narazila do měsíce. Nyní se na závěrečnou fázi letu můžete podívat ze záznamu. Vyplatí se ho spustit až v čase 1:40, kdy sonda prolétá kolem Didymosu a míří přímo na Dimorphos.

„Překonalo to má očekávání,“ řekla během vysílání přenosu Nancy Chabotová, koordinátorka mise DART a planetární vědkyně z fyzikální laboratoře Univerzity Johnse Hopkinse v americkém Marylandu.

Sonda dokázala do poslední chvíle letu vysílat na Zemi snímek téměř každou sekundu. Konečný pohled na asteroid pořídila dvě a půl sekundy před nárazem.

Záběry jsou cenné, protože vědci zblízka viděli jen málo asteroidů. Detailní snímky z posledních chvil sondy ukázaly pole hranatých šedých skal protkaných oblázky, štěrkem a prachem.

Snímky ukazující, jak se sonda blížila k měsíci. Ve výřezu jsou záběry z řídícího centra letu. | zdroj: Profimedia

NASA teď zjišťuje, zda a nakolik náraz vychýlil Dimorphos z dráhy a jak ovlivnil trajektorii Didymosu – planetky o průměru 780 metrů.

Vesmírný paparazzi ukazuje poničený měsíc

Popsaná strategie byla obsažena v samotném názvu mise DART, což je zkratka Double Asteroid Redirection Test – zkouška přesměrování dvouplanetky.

Výsledek nárazu sondy do vesmírné horniny zaznamenávali experti pomocí teleskopů na Zemi a italského satelitu LICIA, který byl součástí sondy. LICIA se od vlastního nárazového tělesa oddělila a celý manévr i s jeho následky sledovala.

Schéma útoku na měsíc Dimorphos. | zdroj: Kredit-NASA/JPL-Caltech

Na Twitteru se během úterka objevily snímky z kamery CILIA, které ukazují, že zásah měsíc viditelně poškodil. Před ním měl tvar vejce, teď vypadá jako naklepnuté vejce.

Přestože sonda měsíc zasáhla a poškodila, experti si zatím nemohou být jisti, zda skutečně vychýlil asteroid z jeho kurzu.

Nakolik bude test úspěšný, se dozvíme za několik týdnů. Detailní výsledek kinetického útoku ale uvidíme až za několik let, kdy se do blízkosti planetky a jeho měsíce vydá americko-evropsko-japonská sonda.

One of the best parts of the #DARTMIssion was probably the paparazzi trailing behind in the form of a little CubeSat named @LICIACube who documented the whole thing!

credit: ASI/NASA pic.twitter.com/O3ci7LUrda

— Dr. Laci Brock (@stellerarts) September 27, 2022

Zatím jsme měli štěstí, ale…

Didymos ani Dimorphos Zemi neohrožují. Patří do Apollonovy skupiny planetek, obíhají až za drahou Země, nekříží se s ní. Tento „kinetický“ útok byl skutečně pouhý test, který měl ukázat, zda je tímto způsobem možné chránit civilizaci před vesmírnými zabijáky.

V období před čtyřmi miliardami let Zemi doslova bombardovali. Svědčí o tom obrysy kráterů, kterými je planeta poseta. Dnes už vesmír není tak divoký.

Naše civilizace žije ve šťastném období, během něhož žádné velké vesmírné těleso na Zemi nedopadlo. Žádné štěstí ale netrvá věčně.

Dokládá to osud dinosaurů. Jejich vládu na Zemi ukončil gigantický asteroid Chicxulub, který před 66 miliony let dopadl do oblasti dnešního poloostrova Yucatán v Mexickém zálivu. Vyvolal změnu klimatu a hromadné vymírání druhů.

Z analýz vyplývá, že v průměru jednou za pět set tisíc let narazí do Země asteroid o průměru jednoho kilometru, jednou za dvacet milionů let dopadne na naši planetu asteroid o průměru pěti kilometrů. Jenže také menší objekty přilétající z vesmíru mohou napáchat obrovské škody.

Vesmírný kámen o průměru dvacet metrů může vytvořit výbuch o síle 30 bomb svržených na Hirošimu. Zhruba tolik měřil čeljabinský asteroid, který ale naštěstí explodoval vysoko nad zemským povrchem.

V záloze je hollywoodský scénář

Řízený náraz není jediným způsobem, jak odvrátit katastrofu z vesmíru. Experti zvažují také odpal výbušného zařízení u blížícího se asteroidu, který by vesmírnou horninu rozštěpil na menší, méně nebezpečné kusy.

Armageddon. Scénář z tohoto hollywoodského trháku je poslední linií obrany před nebezpečnými asteroidy. | zdroj: Profimedia

Poslední linií obrany mohou být vesmírná plavidla naložená jadernou municí a nasměrovaná na asteroid, což je scénář známý z filmu Armageddon.

Další analyzovanou možností je zaměřit na asteroid laserový paprsek z vesmíru a odpařit z něj horninu tak, aby změnil dráhu.

Předpokladem pro úspěšnou obranu před asteroidy je však včas nebezpečné objekty zpozorovat. Dosud se stává, že některé z asteroidů zahlédneme příliš pozdě. Astronomové to vysvětlují tím, že planety přilétající od Slunce se optickými dalekohledy obtížně hledají, protože jsou temné.

NASA přiznává, že je schopna v nejlepším případě zachytit pouze devadesát procent asteroidů-zabijáků měst. Do této kategorie se řadí všechny planetky větší než 140 metrů. Za planetární zabijáky jsou pokládány dvoukilometrové a větší asteroidy.

Nastoupí vesmírná hlídka

Vesmírná agentura proto vyvíjí speciální vesmírný teleskop NEO Surveyor, který má tělesa přilétající ze směru naší hvězdy spolehlivě, a hlavně s dostatečným předstihem, identifikovat. Pokud příliv peněz z amerického Kongresu nevyschne, měl by být vypuštěn v roce 2026.

Náklady na teleskop jsou odhadnuty na 600 milionů dolarů, což je v korunách 15,2 miliardy. A pro úplnost: Projekt DART má vyjít na 330 milionů dolarů, to je podle současného kurzu 7,5 miliardy korun.

Vesmírný teleskop NEO Surveyor, který má hlídat objekty ohrožující Zemi. | zdroj: Kredit-NASA/JPL-Caltech