Pojmenovali ji Dolly a ve své době byla vědeckou senzací.

Vznikla metodou nukleárního transferu. Z vajíčka jedné ovce genetici odstranili jádro. Na jeho místo vložili jádro buňky jiné ovce. Z upraveného vajíčka se potom narodila Dolly – jehně, které bylo genetickou kopií dárkyně buněčného jádra.

Postup ukazuje následující obrázek:

zdroj: Profimedia

Tuto techniku vědci a autoři vědeckofantastické literatury předpovídali už desítky let před narozením Dolly, proslulým se stal třeba film Hoši z Brazílie, jehož autoři nechali klonovat Hitlera.

Genetici vedení profesorem Ianem Wilmutem ji přenesli ze sci-fi do skutečnosti. Před čtvrtstoletím vytvořili 277 párů buněk. Z nich potom vzniklo 29 embryí. Výzkumníci je zavedli do děloh 13 ovcí - náhradních matek. A nakonec se z nich narodilo jediné jehně – Dolly.

Tím se prokázalo, že jádro buňky obsahuje veškerou potřebnou DNA pro vytvoření nového živočicha.

Sexistická inspirace

Existenci Dolly oznámili vědci až sedm měsíců po jejím narození. Před tím ovečku dokonale vyšetřili, aby zjistili, že to je skutečně klon, tedy kopie dárkyně buněčného jádra.

Při jejím představení Ian Wilmut vysvětlil, proč dostala jméno Dolly. „Dolly jsme stvořili z buňky mléčné žlázy – a my jsme hledali nejpůsobivější pár prsou. Napadla nás přitom Dolly Partonová,“ řekl profesor v narážce na bujné poprsí zpěvačky country. 

Z pohledu, který dnes v západním světě převládá, to bylo nekorektní a sexistické. Tehdy se to hodnotilo jako vtipné.

Krátký život ukončený rakovinou

Zprvu se ovci Dolly dařilo. Byla zdravá a porodila šest zdravých jehňat.

Už nečekaně brzy, ve třech letech, se však u ní projevila artritida zánětem kolenního a kyčelního kloubu. Osudnou se jí pak stala plicní infekce, která vyústila v rakovinu plic. V šesti letech veterináři Dolly utratili, aby ji zbavili utrpení, které jí působil rostoucí nádor.

Dolly se tak dožila šesti a půl roku, což je poloviční věk přirozeného dožití pro její živočišný druh.

Stala se však legendou. Byla zkrátka první.

Dolly Partonová, která dala jméno ovci Dolly. | zdroj: Profimedia

Ovce, která dala naději

Čtvrtstoletí po narození Dolly není klonování běžnou technologií. Jeho úspěšnost je stále velmi nízká. Přesto se do reprodukčního klonování vkládají naděje na záchranu ohrožených druhů. Loni se například podařilo v Texasu naklonovat koně Převalského.

V současnosti se ale pozornost soustředí na terapeutické klonování. Výsledkem přenosu jádra při něm není kopie jedince. Vývoj klonovaného embrya se na začátku zastaví a použijí se z něj jen určité buňky, které se namnoží. Můžeme tak získat buňky, kterými se dají léčit choroby, na které je zatím medicína krátká.

Také k téhle medicíně nás ovečka Dolly o kousek posunula.